Windows Vista - Jiri Brejcha

Připojení síťové jednotky ve Windows

Počítačové sítě již dávno nejsou výsadou velkých společností, ba naopak. Pojmy jako Ethernet a WiFi v českých domácnostech pomalu zlidověli. Řada domácností s připojením k internetu vlastní svůj router s NAT technologií, za kterým dřímá malá lokální počítačová síť. Do té jsou pak připojena všechna domácí zařízení včetně notebooků, počítačů, přehrávačů multimédií či síťových pevných disků spadajících do kategorie NAS (Network Attached Storage) zařízení. Abychom dokázali potenciál služeb sdílení souborů využít co nejefektivněji, ukážeme si, jak je možné připojit sdílenou složku v síti jako jednu z logických jednotek v počítači.

Předpokladem pro zprovoznění služby sdílení souborů je správné nastavení protokolu TCP/IP a povolení služby Sdílení souborů a tiskáren. V některých situacích může přístupu ke sdílené složce bránit brána Firewall. V takovém případě je potřeba zanést do jeho nastavení pravidlo povolující tento typ provozu.

V počítačové síti mějme dva počítače s funkčním sdílením souborů. Každý z nich má tedy přiřazen název počítače a IP adresu. Pomocí těchto dvou údajů můžeme vzájemně přistupovat ke sdíleným prostředkům. Podobně jako zadáváte cestu ke složkám umístěných lokálně v počítači, můžete přistupovat i k těm vzdáleným. Cesta, kterou použijete se ovšem bude mírně lišit. Pro zobrazení všech sdílených prostředků vzdáleného počítače zadejte cestu \\ nebo \\. Chcete-li například otevřít sdílenou složku Fotky umístěnou na počítači PC1, síťová cesta bude znít \\PC1\Fotky. Druhou variantou je použití IP adresy. Zápis by pak vypadal například \\10.0.0.1\Fotky. Doporučovanou metodou je použití názvu počítače, protože IP adresa se může měnit a pak by síťová cesta nebyla aktuální. Základní myšlenka je využití dvou zpětných lomítek následovaných názvem počítače či IP adresou. Přístup do požadované složky se již řídí standardní hierarchií složek, tak jak ji znáte z prostředí lokálního pevného disku.

Přejděme ke konkrétnímu příkladu. V síti máme dva počítače PC1 a PC2, každý s Windows XP či Vista. Sdílení souborů je funkční, ale pro urychlení přenosu souborů chceme na PC2 namapovat pod logickou jednotku M:\ vzdálený adresář \\PC1\Hudba. PC1 nemusí být nutně přímo počítač, tak jak jej známe, ale může se jednat například o síťové úložiště NAS či multimediální síťový přehrávač. Postup však bude totožný.

Otevřete dialog Tento počítač (Počítač).
V menu Nástroje zvolte položku Připojit síťovou jednotku. Ve Windows Vista je nutné pro zobrazení panelu s menu stisknout klávesu Alt.

V dialogu Připojit síťovou jednotku vyplňte síťovou cestu ve formátu, který jsme si ukázali výše a zvolte písmeno, pod nímž bude složka přístupná.

Případně můžete použít tlačítko Procházet. Pro tyto účely je však nutné ve Windows Vista v ovládacím panelu Centrum sítí a sdílení povolit funkci Zjišťování sítě.

Jednotku si přejeme opět připojit i při příštím spuštění počítače, zaškrtněme tedy volbu Znovu připojit při přihlášení.
Stiskem tlačítka Dokončit bude složka namapována a můžete ji začít používat.

Připojení síťové jednotky z příkazového řádku

Kromě výše uvedeného návodu existuje i další možnost, jak našeho cíle dosáhnout. Windows obsahují příkaz net, který se o připojení postará. S výhodou ho lze využít při skriptování. Pro náš příklad by měl příkaz následující podobu. Parametr persistent říká, že si přejeme opětovné připojení jednotky i při příštím spuštění počítače.

net use M: \\PC1\Hudba /persistent:yes

Tento článek byl napsán pro časopis Computer.

Přizpůsobte si ukládací a otevírací dialog Windows

Každý z nás má při práci se soubory a dokumenty určité návyky. Někdo striktně ukládá všechna svá data na pracovní plochu, jiný používá předpřipravenou složku Dokumenty a další má pro tyto účely na svém pevném disku vytvořenu stromovou strukturu složek, kam jednotlivé dokumenty zaškatulkovává. Třetím případem pak může být uživatel ukládající všechna svá data přímo na sdílenou síťovou složku. I toto chování má své opodstatnění. Za předpokladu, že vše funguje, jak má, jsou jeho data zálohována správcem souborového serveru a uživatel při případné ztrátě notebooku nepřichází o veškeré své soubory. Pokud nejste typem uživatele ukládajícího veškerou práci do systémem vytvořených složek, jakými jsou Dokumenty a Plocha, troufnu si tvrdit, že vám dialog Windows Uložit nemusí úplně vyhovovat.

Jak je patrné z obrázku výše, výchozími položkami jsou právě Dokumenty, Plocha a několik dalších.

Pokud ukládáte dokumenty do složky D:\Práce\2009\, pak se v dialogu musíte do tohoto umístění jednoduše řečeno proklikat. Možná vás tedy potěší, že dialogy Uložit a Otevřít nejsou tak statické, jak se na první pohled zdá a je možné si je jednoduše upravit podle aktuálních potřeb. Pro ukázku si dejme za cíl přidat do dialogu výše zmíněnou složku D:\Práce\2009\. Máme v ní veškerá data, a takto si do ní zajistíme rychlejší přístup.

V nabídce Start zvolte Spustit a do textového pole napište gpedit.msc. Kliknutím na OK příkaz spusťte.
Otevře se konzola Zásady skupiny. Jednotlivá nastavení jsou ukryta ve stromové struktuře. Postupně procházejte úrovněmi stromu Konfigurace uživatele, dále Šablony pro správu, Součásti systému Windows, Průzkumník Windows, Obecné dialogové okno Otevřít soubor a zde v pravé části okna poklepejte na možnost Položky zobrazené na panelu Místa.

V otevřeném okně povolte možnost úpravy položek výběrem možnosti Povoleno a do zobrazovaných míst vložte cestu ke složkám, které chcete nově přidat.V našem případě jsem zadal cestu D:\Práce\2009\. Do níže uvedených polí pak vložte další často používané složky. Například složku Dokumenty vložíte zadáním cesty C:\Documents and Settings\ \ Dokumenty\. Plochu najdete rovněž ve složce s vaším uživatelským profilem.

Potvrďte úpravy kliknutím na OK a všechna další otevřená okna zavřete. Upravený dialog poté může vypadat například takto.

Výše popsaným návodem upravujete zároveň položky obou dialogů (Otevřít i Uložit).

Tip: Pro úpravu položek dialogů můžete využít i služeb nástroje PlacesBar Editor, který se postará o veškerou práci na pozadí a vy pouze navolíte jednotlivé cesty, které si přejete do dialogu vložit.

Tento článek byl napsán pro časopis Computer.

Nainstalujte si Windows 7 nebo Vista z USB flash disku (aktualizováno)

Jistě jste zaznamenali uvolnění veřejné beta verze Windows 7. O novinkách v tomto novém operačním systému si povíme více v některém z příštích článků. Pro tentokrát se zaměříme na přípravu USB Flash Disku, ze kterého budeme moci do počítače nainstalovat Windows 7 či Windows Vista. Vyhneme se tím nutnosti použít standardního instalačního DVD disku. Scénářů, kdy se Vám tento postup může hodit, je hned několik. Kromě těch, kteří nevlastní počítač vybavený DVD mechanikou, jej jistě ocení především majitelé netbooků. Celá řada dnes prodávaných netbooků není standardně vybavena optickou mechanikou. Výrobci tak snadno dosahují nízké hmotnosti a kompaktnosti těchto strojů. Pokud se ale pouštíte do reinstalace systému na takovém stroji, může být absence optické mechaniky značnou komplikací.
Proto si dnes ukážeme, jak spolehlivě vytvořit instalační USB Flash Disk, ze kterého bude možné pohodlně provést instalaci Windows 7 nebo Windows Vista. Příjemnou vlastností instalace z Flash Disku je mimo jiné i její svižný průběh.

Požadavky

4GB a větší USB Flash Disk
Funkční počítač s DVD mechanikou a Windows 7 nebo Vista pro přípravu Flash Disku
Instalační DVD Windows 7 nebo Vista

Ukázka

Kompletní posloupnost příkazů je zachycena na tomto ilustračním obrázku. Předem upozorňuji, že logická písmena disků se pravděpodobně budou ve vašem konkrétním případě lišit od obrázku.

Postup

Připojte Flash Disk k počítači, na kterém provozujete funkční instalaci Windows. Obsah tohoto disku bude během postupu kompletně smazán. Před pokročením k dalším bodům je tedy na místě provést zálohu dat. Rovněž doporučuji odpojit všechny další datové USB disky připojené k počítači. Ušetříte si mnoho starostí v případě, že byste se v některém z následujících kroků udělali chybu. Nemusíte mít obavy, návod je bezpečný a vyzkoušený. Na druhou stranu, prevence ochrany dat není nikdy dost.
Otevřete nabídku Start, klikněte na Všechny programy a přejděte do sekce Příslušenství. Pravým tlačítkem myši klikněte na Příkazový řádek a zvolte možnost Spustit jako správce.
V Příkazovém řádku spusťte nástroj pro správu disků příkazem “diskpart“.
Po změně výzvy před kurzorem na DISKPART> zadejte příkaz “list disk“. Z tabulky si poznamenejte číslo disku odpovídající vašemu Flash Disku. Snadno ho poznáte podle uvedené velikosti.
Zadejte příkaz “select disk 1“, kde číslo na konci příkazu odpovídá číslu vašeho Flash Disku z předchozího kroku. Před potvrzením příkazu doporučuji číslo důkladně zkontrolovat.
Postupně jeden po druhém zadejte následující příkazy. Příkaz format může trvat několik desítek vteřin v závislosti na přenosové rychlosti disku.

clean
create partition primary
select partition 1
active
format fs=ntfs quick
assign
exit

V tuto chvíli máme téměř vše připraveno. Vložte do DVD mechaniky počítače, na kterém instalační Flash Disk připravujete, instalační disk DVD Windows 7 nebo Vista. Do příkazového řádku zadejte příkaz “D:” a poté příkaz “cd boot”, kde D: je označení vaší DVD mechaniky.
Posledním příkazem je “bootsect.exe /nt60 E:“, přičemž E: je označení vašeho USB Flash Disku, jež mu bylo systémem přiřazeno. Zjistíte ho například v okně Počítač (Tento počítač). Opět platí pravidlo dvakrát měř, jednou řež. Příkazový řádek můžete nyní zavřít.
Zkopírujte celý obsah instalačního DVD disku Windows 7 nebo Vista na USB Flash Disk. Nyní je Flash Disk kompletně připraven.Poznámka: Kopírování dat z disku DVD (D:) na Flash Disk (E:) je rovněž možné provést řádkovým příkazem “xcopy D:\* E: /E“. V případě potřeby upravte označení jednotek (písmena D a E pokračující dvojtečkou). Písmeno E na konci příkazu neměňte, jedná se o parametr.
V BIOSU počítače, na který budete Windows instalovat, povolte možnost bootování z USB zařízení a připojte Flash Disk. Poté se nastartuje instalace Windows. Jako v předchozích krocích doporučuji mít i při instalaci Windows odpojené veškeré externí pevné disky, které nutně pro instalaci nepotřebujete.

Poznámka: Bootsect.exe podporuje pouze file systémy FAT, FAT32 a NTFS. Pokud tedy zkoušíte naformátovat flash disk systémem exFAT, pak zjistíte, že bootovací záznam na tomto disku pomocí bootsect.exe nevytvoříte.

Automatické vytvoření

K vytvoření instalačního flash disku můžete využít specializovaného nástroje.

Prvním je A Bootable USB. Pouze mu zadáte, zda má flash disk vytvořit z ISO obrazu Windows 7 nebo z disku DVD. O vše ostatní se postará za vás. Jednotlivé operace mohou běžet i několik desítek minut. Buďte trpěliví a vyčkejte na dokončení každé z nich.
Microsoft také připravil vlastní nástroj pro vytvoření instalačního flashdisku Windows 7. Podporuje ale pouze vytváření z ISO obrazu.

Tento článek byl napsán pro časopis Computer.

Jak změnit výchozí rozložení klávesnice na přihlašovací obrazovce Windows?

Výběr jazykového rozložení kláves při instalaci Windows má větší dopad, než si mnozí uživatelé myslí. Kdykoliv během používání systému se mohou vaše preference změnit a samozřejmě není problém si rozložení změnit na to, které vám aktuálně vyhovuje. Programátoři pravděpodobně zůstanou u anglického, běžní uživatelé pak nejspíše zůstanou u českého rozložení. Co ovšem není tak zřejmé, je chování přihlašovací obrazovky Windows.

Ta si totiž pamatuje, jaké rozložení bylo zadáno při instalaci systému, a všechny pozdější změny provedené ze samotných Windows se na ní neaplikují. Toto chování je nepříjemné obzvláště při zadávání hesla.

Představte si následující situaci. Od vašeho správce jste obdrželi notebook s přeinstalovanými Windows. Při instalaci bylo nastaveno české rozložení kláves, patřičná časová zóna a české regionální nastavení. Vaše heslo do Windows obsahuje speciální znaky jako zavináč, dolar nebo mřížku a při práci používáte výhradně anglické rozložení kláves. Po zapnutí stroje tedy přepnete na přihlašovací obrazovce na angličtinu a zadáte heslo. Poté si ve Windows přidáte anglické rozložení kláves. To se ale vztahuje pouze na rozhraní systému jako takového. Přihlašovací obrazovka se vždy zobrazí s aktivním českým rozložením kláves. Znamená to tedy nutnost přepnout si rozložení kláves před každým přihlášením ručně nebo pamatovat, že v tento moment máte aktivní jiný jazykový režim, než na jaký jste zvyklí. Pojďme si ukázat jak výchozí rozložení změnit.

1. Spusťte editor registru.

2. Přejděte do větve “HKEY_USER\.DEFAULT\Keyboard Layout\Preload”.

3. Tady najdete řetězcové hodnoty podobné těm na obrázku. Řetězec s názvem „1“ nese zakódovaný údaj o výchozím rozložení kláves na přihlašovací obrazovce.

4. Změňte poklepáním hodnotu tohoto řetězce na vybraný kód podle níže uvedené tabulky.

5. Restartujte počítač.

Přehled rozložení kláves a jejich kódů:

00000405 = “České”
00000409 = “Anglické (Spojené státy)”
00000809 = “Anglické (Spojené království)”
00000407 = “Německé”
0000040c = “Francouzské”
0000041b = “Slovenské”
00000415 = “Polské”
00000419 = “Ruské”

Poznámka: Ve Windows Vista lze dosáhnout stejného výsledku zaškrtnutím políčka “Systémové účty (místní systém, místní služba a síťová služba)” v umístění Start | Ovládací panely | Změnit klávesnice nebo jiné metody zadávání | Správa | Kopírovat do vyhrazených účtů.

Tento článek byl napsán pro časopis Computer.

Počeštěte si libovolnou edici Windows Vista

Operační systém Windows Vista byl od počátku vyvíjen modulárně tak, aby bylo možné co nejvíce oddělit systémové součásti od jazykové verze produktu. Zjednodušeně si Windows Vista můžete představit jako operační systém, jehož komponentou je mimo jiné anglický nebo například český jazyk.

Tento přístup přináší jak Microsoftu, tak uživatelům a administrátorům celou řadu výhod. V předchozích verzích Windows musely být aktualizace systému vydávány jednotlivě pro všechny možné jazykové verze systému. To se ve Windows Vista mění a značná část vydávaných aktualizací je jazykově univerzální. Uživatelé jistě ocení možnost stáhnout si zdarma přes Windows Update jakýkoli jazykový balíček MUI (Multilingual User Interface) a převést tak rozhraní stávající verze systému do jiného jazyka.

Zde je ale háček. Tato možnost je otevřena pouze a jen majitelům nejvyšších edic Windows Vista Ultimate a Windows Vista Enterprise. Vlastníte-li vydání jiné než výše uvedené, není možné balíčky MUI stahovat a instalovat. To může být nepříjemné v situaci, kdy si koupíte počítač v zahraničí, ale rádi byste provozovali operační systém v rodném jazyce. Naštěstí existuje způsob, jak si poradit.

Pojďme si ukázat, jak počeštit anglickou verzi systémů Windows Vista Starter, Home Basic, Home Premium či Business. Pro tyto účely použijeme nástroj nazvaný Vistalizator. Více informací najdete na jeho domovské stránce. Jeho hlavní funkcí je použití originálních jazykových balíčků MUI na všech edicích Windows Vista, tedy i těch Microsoftem nepodporovaných.

1. Do stávající instalace Windows, kterou chcete počeštit, si stáhněte Vistalizator.

2. Komprimovaný ZIP archiv s programem rozbalte například do složky “C:\Program Files\Vistalizator”.

3. Na adrese uvedené v kroku 1 najdete odkazy na originální jazykové balíčky (language packs). Stáhněte ten, který odpovídá jazyku, do kterého si přejete váš současný systém převést. V našem konkrétním případě stáhneme český balíček. Zaměřte se na správnou volbu verze balíčku. Musí korespondovat s verzí vašeho systému a platformou. Mějte na paměti, že je doporučováno aplikovat změnu jazyka na Windows Vista se SP1.

4. Poté spusťte Vistalizator. Klikněte na tlačítko “Add language” a pomocí nově otevřeného dialogu “Open language pack” najděte na pevném disku stažený jazykový balíček z předchozího kroku. Program bude balíček několik desítek sekund konvertovat.

5. Po dokončení konvertování klepněte na tlačítko “Install” a vyčkejte na dokončení všech operací.

6. Výzvu, zda si přejete nastavit češtinu jako výchozí jazyk, potvrďte tlačítkem “Yes”. Další okno informující o nutnosti restartu systému zavřete tlačítkem „OK“.

7. V hlavním menu programu klikněte na “Exit”, uložte si rozpracované dokumenty a kliknutím na “OK” potvrďte, že chcete restartovat systém Windows.

8. Po restartování počítače vás přivítá Windows Vista českým jazykovým prostředím.

Tento článek byl napsán pro časopis Computer.

Jak zálohovat profily bezdrátových Wi-Fi sítí ve Windows Vista?

Reinstalaci systému Windows je spjata s několika kroky, které ji nutně předchází. Nejpodstatnějším z nich je zcela jistě provedení zálohy uživatelských dat a nastavení. Do této kategorie spadají všechny dokumenty, fotky, hudba, obsah schránky elektronické pošty, adresář kontaktů a oblíbené položky spravované internetovým prohlížečem. Mnozí uživatelé jdou dále a ocenili by možnost uchování nastavení systému. Konfiguraci systému, kterou si vyexportují před smazáním původního instalace Windows, pak jednoduše naimportují do instalace nové a výrazně si tak usnadní drahocenný čas, který by jinak museli strávit ručním zadáváním údajů.

Pojďme se přesunout do fáze, kdy již máme zálohu dat kompletně hotovu. Kromě nastavení aplikací chcete uchovat i některá nastavení operačního systému.

Zaměřme se na profily bezdrátových sítí WLAN. Každý z nich nese údaje o jedné bezdrátové síti a jejím kompletním nastavení včetně názvu sítě (SSID), způsobu autentizace či šifrování přenášených dat. Dejme si za cíl přesunout všechny stávající bezdrátové profily do nové instalace Windows.

1. Vytvořte na disku “C:\“ složku “Profily“.

2. V nabídce Start | Příslušenství klikněte pravým tlačítkem myši na “Příkazový řádek” a vyberte “Spustit jako správce”. V následujícím dialogu potvrďte váš záměr kliknutím na tlačítko “Pokračovat“.

3. Zadáním následujícího příkazu proveďte export všech profilů bezdrátových sítí do složky „C:\Profily“. Každému profilu v tomto umístění pak odpovídá jeden XML soubor.

netsh wlan export profile folder=”C:\Profily”

4. Složku s profily zazálohujte na bezpečné místo, které nebude reinstalací systému dotčeno.

5. Proveďte instalaci nového systému Windows Vista a nainstalujte potřebné ovladače, především pak ovladač bezdrátového síťového adaptéru.

6. Spusťte „Příkazový řádek“ stejně jako v bodě 2. Pro každý profil, který si přejete importovat, zadejte do řádku příkaz v následujícím formátu:

netsh wlan add profile filename=”C:\Profily\wlan-jiribrejcha.xml”

Cestu k XML souboru nahraďte umístěním a názvem vašeho konkrétního profilu.

7. V umístění Ovládací panely | Síť a Internet | Centrum sdílení a sítí | Spravovat bezdrátové sítě se můžete ujistit, že profil byl skutečně přidán.

Poznámka: Návod je určen pro operační systém Microsoft Windows Vista. Windows XP tuto možnost exportu neobsahuje.

Tento článek byl napsán pro časopis Computer.

Jak odstranit historii připojení a spuštěných programů?

Dnešní operační systémy se snaží uživateli maximálně usnadnit jeho každodenní úkony, a proto obsahují množství užitečných funkcí, na které jsme zvyklí a bereme je za samozřejmé. Kupříkladu webový prohlížeč si pamatuje naposledy navštívené stránky, historii zadaných adres URL, a pokud si to přejete, může uchovávat i vaše uživatelská jména a hesla. Podobně si vede historii i dialog „Spustit“ z menu „Start“ a klient „Připojení ke vzdálené ploše“. Tyto dvě součásti systému Windows budou pro tentokrát objekty našeho zájmu. Ukážeme si jak odstranit jednotlivé záznamy historie.

Historie dialogu Spustit

Tento univerzální dialog slouží pro spouštění programů, zadávání příkazů, umí rozpoznat adresu odkazující na internet a zadáte-li cestu ke složce na lokálním disku, otevře ji. Rozbalovací seznam dialogu „Spustit“ uchovává historii zadaných příkazů, aby jejich příští spuštění bylo co nejsnazší. Co si ale počít v případě, že chcete některé z položek smazat?

1. Položky historie zadaných příkazů jsou uloženy v registrech Windows. Pro jejich úpravu otevřete menu „Start“ a zvolte „Spustit“.

2. Do políčka „Otevřít“ napište příkaz „regedit“ a potvrďte jej klávesou Enter.

3. Přejděte do větve „HKEY_CURRENT_USER\Software\Microsoft\Windows\CurrentVersion\Explorer\RunMRU“. Zde jsou umístěny řetězcové hodnoty obsahující naposledy spuštěné příkazy.

4. Smazáním vybrané řetězcové hodnoty odstraníte položku historie dialogu „Spustit“.

Historie připojení ke vzdálené ploše

Klient protokolu RDP uchovává historii připojení ke službě Microsoft Terminal Services. Umožňuje navázat spojení se serverem bez nutnosti opakovaného zadávání jeho doménového názvu či IP adresy. Pokud se ale připojujete z cizího počítače, je rozumné záznam z historie odstranit.

1. Stejně jako v předchozím návodu spusťte „regedit“.

2. Přejděte do větve „HKEY_CURRENT_USER\Software\Microsoft\Terminal Server Client\Default“.

3. Smažte řetězcovou hodnotu odpovídající vašemu záznamu historie připojení.

Tento článek byl napsán pro časopis Computer.

Jak odstranit tiskový port typu WSD?

Tento typ portu se odstraňuje výhradně automaticky. Při pokusu o jeho ruční odebrání se zobrazí chybová hláška. WSD Port Monitor je novinka ve Windows Vista a Windows Serveru 2008.

Pokud vám zůstal viset v seznamu portů neaktivní WSD port, nainstalujte si fiktivní tiskárnu a připojte ji ručně k tomuto portu. Tiskárnu pak odeberte. Automaticky bude odebrán i port.

Více o WSD: http://blogs.technet.com/askperf/archive/2008/02/11/ws2008-the-wsd-port-monitor.aspx