Category: Tipy

Nastavení parametrů IP protokolu z příkazového řádku

Minule jsme se zabývali alternativní konfigurací IP protokolu ve Windows. Dnes si pojďme ukázat něco z podobného soudku. Zavítáme opět do konfigurace parametrů IP protokolu. Protentokrát se odprostíme od dialogů grafického prostředí Windows a seznámíme se s příkazy Příkazového řádku Windows, které zastanou jejich funkci a nastaví vše od IP adresy po sekundární DNS server.

A k čemu že je to vlastně dobré v praxi? Sílu řádkových příkazů poznáte v případě, kdy potřebujete změnit například IP adresu výchozí brány, ne na jednom, ale na více počítačích. Vytvoříte si dávkový soubor BAT obsahující požadovanou sekvenci příkazů a parametrů a spustíte ho na každém ze strojů. Postup se vám ale bude hodit i při přepínání mezi několika profily nastavení IP protokolu na vašem notebooku. Pro každý profil si jednoduše vytvoříte jeden .bat soubor, který za vás provede všechny změny nastavení síťového adaptéru.

A) Nastavení síťového adaptéru pro autokonfiguraci z DHCP serveru

Protokol DHCP je dnes velmi rozšířen. Dejme si za cíl nastavit pomocí příkazového řádku síťový adaptér pro automatické získávání IP adresy z DHCP serveru. Sérii příkazů uložíme pro snadné spouštění do dávkového souboru.

dhcp-vista

Postup pro Windows XP

  1. Stáhněte si textový editor PSPad (kvůli podpoře latin kódování). Nainstalujte ho a spusťte.
  2. Do nově otevřeného dokumentu vložte následující sekvenci příkazů:

    3. netsh interface ip set address name=”Připojení k místní síti” source=dhcp
    netsh interface ip set dns name=”Připojení k místní síti” source=dhcp
    ipconfig /flushdns
    ipconfig /renew “Připojení k místní síti”

    Příkaz netsh s parametrem interface slouží pro nastavení parametrů síťového adaptéru. My požadujeme získání veškerého nastavení z DHCP serveru. K tomu slouží první dva řádky. Zbylé dva řádky jsou spíše preventivního charakteru a zajišťují postupně vyčištění DNS mezipaměti a vynucení automatického získání nové IP adresy. Vše se týká síťového připojení s názvem Připojení k místní síti. Pokud jste jej přejmenovali nebo nese jiný název, upravte ve skriptu všechny tři výskyty.

  3. Protože po zkopírování výše uvedeného textu do editoru se chybně interpretují uvozovky, je potřeba všechny nahradit klasickým znakem dvojitých horních (“) uvozovek.
  4. V menu formát zvolte kódování latin II (CP852). Klávesovou zkratkou CTRL+S vyvolejte dialog pro uložení souboru.
  5. Jako název zvolte například dhcp.bat a klikněte na tlačítko Uložit.
  6. Po spuštění tohoto dávkového souboru získá připojení nazvané Připojení k místní síti IP nastavení z DHCP serveru.

Postup pro Windows Vista

Všechny kroky jsou shodné s postupem pro Windows XP. Liší se pouze podoba příkazů:

netsh interface ipv4 set address name=”Připojení k místní síti” source=dhcp
netsh interface ipv4 set dnsserver name=”Připojení k místní síti” source=dhcp
ipconfig /flushdns
ipconfig /renew “Připojení k místní síti”

B) Nastavení síťového adaptéru statickými parametry

Může se stát, že od poskytovatele připojení k síti obdržíte určitou konkrétní IP adresu (10.0.5.3), masku podsítě (255.255.255.248), adresu výchozí brány (10.0.5.1) a IP adresy DNS serverů (10.0.5.1,10.0.0.100). V grafickém prostředí vypadá nastavení takto. I tyto hodnoty lze ale adaptéru přiřadit sérií řádkových příkazů.

static-vista

Postup pro Windows XP

  1. Stáhněte si textový editor PSPad (kvůli podpoře latin kódování). Nainstalujte ho a spusťte.
  2. Do nově otevřeného dokumentu vložte následující sekvenci příkazů:

    3. netsh interface ip set address name=”Připojení k místní síti” static 10.0.5.3 255.255.255.248 10.0.5.1 1
    netsh interface ip set dns name=”Připojení k místní síti” static 10.0.5.1 primary
    netsh interface ip add dns name=”Připojení k místní síti” 10.0.0.100 2
    ipconfig /flushdns

    Všimněte si, že první z příkazů nastavuje statickou IP adresu, masku podsítě a výchozí bránu. Další dva řádky pak nesou údaje o IP adrese primárního a sekundárního DNS serveru.

  3. Protože po zkopírování výše uvedeného textu do editoru se chybně interpretují uvozovky, je potřeba všechny nahradit klasickým znakem dvojitých horních (“) uvozovek.
  4. V menu formát zvolte kódování latin II (CP852). Klávesovou zkratkou CTRL+S vyvolejte dialog pro uložení souboru.
  5. Jako název zvolte například static.bat a klikněte na tlačítko Uložit.
  6. Po spuštění tohoto dávkového souboru systém aplikuje staticky zadané IP nastavení na Připojení k místní síti.

Postup pro Windows Vista

Uplatněte stejný postup jako v případě Windows XP. Odlišnosti se vyskytují opět jen ve formátu příkazů:

netsh interface ipv4 set address name=”Připojení k místní síti” static 10.0.5.3 255.255.255.248 10.0.5.1 1
netsh interface ipv4 set dnsserver name=”Připojení k místní síti” static 10.0.5.1 primary
netsh interface ipv4 add dnsserver name=”Připojení k místní síti” 10.0.0.100 index=2
ipconfig /flushdns

Poznámka: Všechny ukázky vycházejí z předpokladu, že používáte českou verzi operačního systému a připojení k síti nese název Připojení k místní síti. Pokud tedy chcete nastavení uplatnit na bezdrátovém WiFi adaptéru, je potřeba do skriptů vložit jeho přesné označení.

Poznámka ke kódování

Windows používají v příkazovém řádku (cmd.exe) kódování latin II CP852. Vyskytují-li se v názvu připojení k síti české znaky, je nutné uložit skripty s tímto kódováním. Jinak budou české znaky interpretovány chybně a příkazy se nevykonají. Podporu CP852 obsahuje například český editor PSPad.

Skripty ke stažení

Skripty v elektronické podobě a ve správném kódování si můžete stáhnout tady.

Tento článek byl napsán pro časopis Computer.

Připojení síťové jednotky ve Windows

Počítačové sítě již dávno nejsou výsadou velkých společností, ba naopak. Pojmy jako Ethernet a WiFi v českých domácnostech pomalu zlidověli. Řada domácností s připojením k internetu vlastní svůj router s NAT technologií, za kterým dřímá malá lokální počítačová síť. Do té jsou pak připojena všechna domácí zařízení včetně notebooků, počítačů, přehrávačů multimédií či síťových pevných disků spadajících do kategorie NAS (Network Attached Storage) zařízení. Abychom dokázali potenciál služeb sdílení souborů využít co nejefektivněji, ukážeme si, jak je možné připojit sdílenou složku v síti jako jednu z logických jednotek v počítači.

Předpokladem pro zprovoznění služby sdílení souborů je správné nastavení protokolu TCP/IP a povolení služby Sdílení souborů a tiskáren. V některých situacích může přístupu ke sdílené složce bránit brána Firewall. V takovém případě je potřeba zanést do jeho nastavení pravidlo povolující tento typ provozu.

V počítačové síti mějme dva počítače s funkčním sdílením souborů. Každý z nich má tedy přiřazen název počítače a IP adresu. Pomocí těchto dvou údajů můžeme vzájemně přistupovat ke sdíleným prostředkům. Podobně jako zadáváte cestu ke složkám umístěných lokálně v počítači, můžete přistupovat i k těm vzdáleným. Cesta, kterou použijete se ovšem bude mírně lišit. Pro zobrazení všech sdílených prostředků vzdáleného počítače zadejte cestu \\ nebo \\. Chcete-li například otevřít sdílenou složku Fotky umístěnou na počítači PC1, síťová cesta bude znít \\PC1\Fotky. Druhou variantou je použití IP adresy. Zápis by pak vypadal například \\10.0.0.1\Fotky. Doporučovanou metodou je použití názvu počítače, protože IP adresa se může měnit a pak by síťová cesta nebyla aktuální. Základní myšlenka je využití dvou zpětných lomítek následovaných názvem počítače či IP adresou. Přístup do požadované složky se již řídí standardní hierarchií složek, tak jak ji znáte z prostředí lokálního pevného disku.

Přejděme ke konkrétnímu příkladu. V síti máme dva počítače PC1 a PC2, každý s Windows XP či Vista. Sdílení souborů je funkční, ale pro urychlení přenosu souborů chceme na PC2 namapovat pod logickou jednotku M:\ vzdálený adresář \\PC1\Hudba. PC1 nemusí být nutně přímo počítač, tak jak jej známe, ale může se jednat například o síťové úložiště NAS či multimediální síťový přehrávač. Postup však bude totožný.

  1. Otevřete dialog Tento počítač (Počítač).
  2. V menu Nástroje zvolte položku Připojit síťovou jednotku. Ve Windows Vista je nutné pro zobrazení panelu s menu stisknout klávesu Alt.

    3. menu

  3. V dialogu Připojit síťovou jednotku vyplňte síťovou cestu ve formátu, který jsme si ukázali výše a zvolte písmeno, pod nímž bude složka přístupná.

    4. namapovani

    Případně můžete použít tlačítko Procházet. Pro tyto účely je však nutné ve Windows Vista v ovládacím panelu Centrum sítí a sdílení povolit funkci Zjišťování sítě.

    zjistovani

  4. Jednotku si přejeme opět připojit i při příštím spuštění počítače, zaškrtněme tedy volbu Znovu připojit při přihlášení.
  5. Stiskem tlačítka Dokončit bude složka namapována a můžete ji začít používat.

    6. hotovo

Připojení síťové jednotky z příkazového řádku

Kromě výše uvedeného návodu existuje i další možnost, jak našeho cíle dosáhnout. Windows obsahují příkaz net, který se o připojení postará. S výhodou ho lze využít při skriptování. Pro náš příklad by měl příkaz následující podobu. Parametr persistent říká, že si přejeme opětovné připojení jednotky i při příštím spuštění počítače.

net use M: \\PC1\Hudba /persistent:yes

Tento článek byl napsán pro časopis Computer.

Online OCR služba podporující češtinu

2009-04-20_132145

Potřebujete-li převést obrázek obsahující text na editovalný text (např. JPG do Wordu) a nemáte zrovna v počítači vhodný OCR (Optical Character Recognition) software, který by to uměl zařídit, nezoufejte. Existuje totiž velmi šikovná webová služba OnlineOCR.net nabízející rozpoznání textu z vámi odeslaného obrázku. Skvělou zprávou je plná podpora češtiny a kvalita rozpoznávání textu je opravdu velmi dobrá.

Výstupem mohou být tyto formáty:

  • Adobe PDF (pdf)
  • Excel (xls)
  • HTML 4.0 (html)
  • MS Word (doc)
  • RTF Word (rtf)
  • Text Plain (txt)

Přizpůsobte si dialogy pro práci se soubory v Microsoft Office

Podobně jako položky míst v dialogových oknech Otevřít a Uložit ve Windows je možné upravit i položky zrychlené volby umístění v Microsoft Office. Stanovme si stejný cíl jako v předchozím tipu. Rádi bychom nabídce měli kromě, systémem přednastavených standardních, i zástupce odkazujícího na naši složku s dokumenty. Ta se nachází ve složce D:\Práce\2009\. Přejděme rovnou k samotnému návodu, jak to zařídit.

  1. Spusťte libovolnou aplikaci Microsoft Office. Nezáleží na tom, zda jde o Word, Excel či Powerpoint.
  2. Vyvolejte dialog pro otevření či uložení souboru. Můžete využít například klávesovou zkratku CTRL+O.
  3. Přejděte do složky, kterou chcete přidat do seznamu umístění v levé straně dialogu.
  4. Klikněte pravým tlačítkem myši přibližně v místě zachyceném na obrázku a vyberte možnost Přidat složku následovanou jejím názvem. V naší ukázce jde konkrétně o složku 2009.

    5. kliknout-pravym-tlacitkem pridat-slozku

  5. Výsledek vašeho snažení může vypadat přibližně takto.

    6. vysledek

Poznámka: Úpravy dialogu se dotýkají všech aplikací Microsoft Office a jsou společné pro dialogy otevření i uložení dokumentů.

Tento článek byl napsán pro časopis Computer.

Přizpůsobte si ukládací a otevírací dialog Windows

Každý z nás má při práci se soubory a dokumenty určité návyky. Někdo striktně ukládá všechna svá data na pracovní plochu, jiný používá předpřipravenou složku Dokumenty a další má pro tyto účely na svém pevném disku vytvořenu stromovou strukturu složek, kam jednotlivé dokumenty zaškatulkovává. Třetím případem pak může být uživatel ukládající všechna svá data přímo na sdílenou síťovou složku. I toto chování má své opodstatnění. Za předpokladu, že vše funguje, jak má, jsou jeho data zálohována správcem souborového serveru a uživatel při případné ztrátě notebooku nepřichází o veškeré své soubory. Pokud nejste typem uživatele ukládajícího veškerou práci do systémem vytvořených složek, jakými jsou Dokumenty a Plocha, troufnu si tvrdit, že vám dialog Windows Uložit nemusí úplně vyhovovat.

vychozi-polozky

Jak je patrné z obrázku výše, výchozími položkami jsou právě Dokumenty, Plocha a několik dalších.

Pokud ukládáte dokumenty do složky D:\Práce\2009\, pak se v dialogu musíte do tohoto umístění jednoduše řečeno proklikat. Možná vás tedy potěší, že dialogy Uložit a Otevřít nejsou tak statické, jak se na první pohled zdá a je možné si je jednoduše upravit podle aktuálních potřeb. Pro ukázku si dejme za cíl přidat do dialogu výše zmíněnou složku D:\Práce\2009\. Máme v ní veškerá data, a takto si do ní zajistíme rychlejší přístup.

  1. V nabídce Start zvolte Spustit a do textového pole napište gpedit.msc. Kliknutím na OK příkaz spusťte.
  2. Otevře se konzola Zásady skupiny. Jednotlivá nastavení jsou ukryta ve stromové struktuře. Postupně procházejte úrovněmi stromu Konfigurace uživatele, dále Šablony pro správu, Součásti systému Windows, Průzkumník Windows, Obecné dialogové okno Otevřít soubor a zde v pravé části okna poklepejte na možnost Položky zobrazené na panelu Místa.

    3. gpedit

  3. V otevřeném okně povolte možnost úpravy položek výběrem možnosti Povoleno a do zobrazovaných míst vložte cestu ke složkám, které chcete nově přidat.V našem případě jsem zadal cestu D:\Práce\2009\. Do níže uvedených polí pak vložte další často používané složky. Například složku Dokumenty vložíte zadáním cesty C:\Documents and Settings\ \ Dokumenty\. Plochu najdete rovněž ve složce s vaším uživatelským profilem.

    4. vlozeni-vlastni-polozky

  4. Potvrďte úpravy kliknutím na OK a všechna další otevřená okna zavřete. Upravený dialog poté může vypadat například takto.

    5. vlastni-polozky

Výše popsaným návodem upravujete zároveň položky obou dialogů (Otevřít i Uložit).

Tip: Pro úpravu položek dialogů můžete využít i služeb nástroje PlacesBar Editor, který se postará o veškerou práci na pozadí a vy pouze navolíte jednotlivé cesty, které si přejete do dialogu vložit.

Tento článek byl napsán pro časopis Computer.

Skvělé wallpapery pro počítače s více monitory

wallpaper.panedia.com

Dnes už není neobvyklé mít k počítači připojeno více monitorů. Podle všech možných studií jsou ideální konfigurací dva nebo ještě lépe tři monitory. Rozhodující je samozřejmě, co na počítači děláte a zdali tak velkou plochu efektivně využijete. Já osobně jsem nějaký čas používal dvoumonitorovou variantu, ale vím, že byl celkem oříšek najít nějaký pěkný wallpaper na pozadí, který by pokryl oba monitory. Moje ideální představa bylo sehnat nějaké panorama, rozdělit ho na dva obrázky a ty pak nastavit jako tapetu každého z monitorů.

Nedáno jsem objevil úžasný server nabízející nepřeberné množství takových wallpaperů snad ve všech možných rozlišeních a formátech. Zkrátka si vyberete rozlišení, počet monitorů a už stahujete jednotlivé části. Doporučuji!

Nejnovější panoramata: http://wallpaper.panedia.com/
Panoramata zdarma: http://wallpaper.panedia.com/wallpaper/category/free/

Nainstalujte si Windows 7 nebo Vista z USB flash disku (aktualizováno)

Jistě jste zaznamenali uvolnění veřejné beta verze Windows 7. O novinkách v tomto novém operačním systému si povíme více v některém z příštích článků. Pro tentokrát se zaměříme na přípravu USB Flash Disku, ze kterého budeme moci do počítače nainstalovat Windows 7 či Windows Vista. Vyhneme se tím nutnosti použít standardního instalačního DVD disku. Scénářů, kdy se Vám tento postup může hodit, je hned několik. Kromě těch, kteří nevlastní počítač vybavený DVD mechanikou, jej jistě ocení především majitelé netbooků. Celá řada dnes prodávaných netbooků není standardně vybavena optickou mechanikou. Výrobci tak snadno dosahují nízké hmotnosti a kompaktnosti těchto strojů. Pokud se ale pouštíte do reinstalace systému na takovém stroji, může být absence optické mechaniky značnou komplikací.
Proto si dnes ukážeme, jak spolehlivě vytvořit instalační USB Flash Disk, ze kterého bude možné pohodlně provést instalaci Windows 7 nebo Windows Vista. Příjemnou vlastností instalace z Flash Disku je mimo jiné i její svižný průběh.

Požadavky

  • 4GB a větší USB Flash Disk
  • Funkční počítač s DVD mechanikou a Windows 7 nebo Vista pro přípravu Flash Disku
  • Instalační DVD Windows 7 nebo Vista

Ukázka

Kompletní posloupnost příkazů je zachycena na tomto ilustračním obrázku. Předem upozorňuji, že logická písmena disků se pravděpodobně budou ve vašem konkrétním případě lišit od obrázku.

Postup

  1. Připojte Flash Disk k počítači, na kterém provozujete funkční instalaci Windows. Obsah tohoto disku bude během postupu kompletně smazán. Před pokročením k dalším bodům je tedy na místě provést zálohu dat. Rovněž doporučuji odpojit všechny další datové USB disky připojené k počítači. Ušetříte si mnoho starostí v případě, že byste se v některém z následujících kroků udělali chybu. Nemusíte mít obavy, návod je bezpečný a vyzkoušený. Na druhou stranu, prevence ochrany dat není nikdy dost.
  2. Otevřete nabídku Start, klikněte na Všechny programy a přejděte do sekce Příslušenství. Pravým tlačítkem myši klikněte na Příkazový řádek a zvolte možnost Spustit jako správce.
  3. V Příkazovém řádku spusťte nástroj pro správu disků příkazem “diskpart“.
  4. Po změně výzvy před kurzorem na DISKPART> zadejte příkaz “list disk“. Z tabulky si poznamenejte číslo disku odpovídající vašemu Flash Disku. Snadno ho poznáte podle uvedené velikosti.
  5. Zadejte příkaz “select disk 1“, kde číslo na konci příkazu odpovídá číslu vašeho Flash Disku z předchozího kroku. Před potvrzením příkazu doporučuji číslo důkladně zkontrolovat.
  6. Postupně jeden po druhém zadejte následující příkazy. Příkaz format může trvat několik desítek vteřin v závislosti na přenosové rychlosti disku.

    7. clean
    create partition primary
    select partition 1
    active
    format fs=ntfs quick
    assign
    exit

  7. V tuto chvíli máme téměř vše připraveno. Vložte do DVD mechaniky počítače, na kterém instalační Flash Disk připravujete, instalační disk DVD Windows 7 nebo Vista. Do příkazového řádku zadejte příkaz “D:” a poté příkaz “cd boot”, kde D: je označení vaší DVD mechaniky.
  8. Posledním příkazem je “bootsect.exe /nt60 E:“, přičemž E: je označení vašeho USB Flash Disku, jež mu bylo systémem přiřazeno. Zjistíte ho například v okně Počítač (Tento počítač). Opět platí pravidlo dvakrát měř, jednou řež. Příkazový řádek můžete nyní zavřít.
  9. Zkopírujte celý obsah instalačního DVD disku Windows 7 nebo Vista na USB Flash Disk. Nyní je Flash Disk kompletně připraven.Poznámka: Kopírování dat z disku DVD (D:) na Flash Disk (E:) je rovněž možné provést řádkovým příkazem “xcopy D:\* E: /E“. V případě potřeby upravte označení jednotek (písmena D a E pokračující dvojtečkou). Písmeno E na konci příkazu neměňte, jedná se o parametr.
  10. V BIOSU počítače, na který budete Windows instalovat, povolte možnost bootování z USB zařízení a připojte Flash Disk. Poté se nastartuje instalace Windows. Jako v předchozích krocích doporučuji mít i při instalaci Windows odpojené veškeré externí pevné disky, které nutně pro instalaci nepotřebujete.

Poznámka: Bootsect.exe podporuje pouze file systémy FAT, FAT32 a NTFS. Pokud tedy zkoušíte naformátovat flash disk systémem exFAT, pak zjistíte, že bootovací záznam na tomto disku pomocí bootsect.exe nevytvoříte.

Automatické vytvoření

K vytvoření instalačního flash disku můžete využít specializovaného nástroje.

  1. Prvním je A Bootable USB. Pouze mu zadáte, zda má flash disk vytvořit z ISO obrazu Windows 7 nebo z disku DVD. O vše ostatní se postará za vás. Jednotlivé operace mohou běžet i několik desítek minut. Buďte trpěliví a vyčkejte na dokončení každé z nich.
    A_Bootable_USB
  2. Microsoft také připravil vlastní nástroj pro vytvoření instalačního flashdisku Windows 7. Podporuje ale pouze vytváření z ISO obrazu.
    windows-7-flashdisk-tool

Tento článek byl napsán pro časopis Computer.

Jak změnit výchozí rozložení klávesnice na přihlašovací obrazovce Windows?

Výběr jazykového rozložení kláves při instalaci Windows má větší dopad, než si mnozí uživatelé myslí. Kdykoliv během používání systému se mohou vaše preference změnit a samozřejmě není problém si rozložení změnit na to, které vám aktuálně vyhovuje. Programátoři pravděpodobně zůstanou u anglického, běžní uživatelé pak nejspíše zůstanou u českého rozložení. Co ovšem není tak zřejmé, je chování přihlašovací obrazovky Windows.

Ta si totiž pamatuje, jaké rozložení bylo zadáno při instalaci systému, a všechny pozdější změny provedené ze samotných Windows se na ní neaplikují. Toto chování je nepříjemné obzvláště při zadávání hesla.

Představte si následující situaci. Od vašeho správce jste obdrželi notebook s přeinstalovanými Windows. Při instalaci bylo nastaveno české rozložení kláves, patřičná časová zóna a české regionální nastavení. Vaše heslo do Windows obsahuje speciální znaky jako zavináč, dolar nebo mřížku a při práci používáte výhradně anglické rozložení kláves. Po zapnutí stroje tedy přepnete na přihlašovací obrazovce na angličtinu a zadáte heslo. Poté si ve Windows přidáte anglické rozložení kláves. To se ale vztahuje pouze na rozhraní systému jako takového. Přihlašovací obrazovka se vždy zobrazí s aktivním českým rozložením kláves. Znamená to tedy nutnost přepnout si rozložení kláves před každým přihlášením ručně nebo pamatovat, že v tento moment máte aktivní jiný jazykový režim, než na jaký jste zvyklí. Pojďme si ukázat jak výchozí rozložení změnit.

1. Spusťte editor registru.

2. Přejděte do větve “HKEY_USER\.DEFAULT\Keyboard Layout\Preload”.

3. Tady najdete řetězcové hodnoty podobné těm na obrázku. Řetězec s názvem „1“ nese zakódovaný údaj o výchozím rozložení kláves na přihlašovací obrazovce.

4. Změňte poklepáním hodnotu tohoto řetězce na vybraný kód podle níže uvedené tabulky.

5. Restartujte počítač.

Přehled rozložení kláves a jejich kódů:

00000405 = “České”
00000409 = “Anglické (Spojené státy)”
00000809 = “Anglické (Spojené království)”
00000407 = “Německé”
0000040c = “Francouzské”
0000041b = “Slovenské”
00000415 = “Polské”
00000419 = “Ruské”

Poznámka: Ve Windows Vista lze dosáhnout stejného výsledku zaškrtnutím políčka “Systémové účty (místní systém, místní služba a síťová služba)” v umístění Start | Ovládací panely | Změnit klávesnice nebo jiné metody zadávání | Správa | Kopírovat do vyhrazených účtů.

Tento článek byl napsán pro časopis Computer.