Jiri Brejcha

Správce disků, který je součástí Windows, nabízí funkci zvětšení či zmenšení velikosti oddílů. Díky němu takřka nemusíte myslet na zadní vrátka v podobě bootovatelného média typu Partition Magic nebo Acronis Disk Director.

Představte si ale následující situaci. Disk o kapacitě 2 TB obsahuje dva oddíly, přičemž 50 GB je vyhrazeno na operační systém (C:) a zbylé místo připadá datové části (D:). Později rozhodnutí přehodnotíte a s využitím konzoly Správa disků naplánujete zvětšení systémového oddílu na 130 GB na úkor datového. Zmenšíte tedy datový oddíl, ale záhy zjistíte, že uvolněný prostor za ním není možné použít pro zvětšení systémové partition. Volné místo, o které má být systémový oddíl rozšířen, na něj totiž musí spojitě navazovat. Zvětšení tím pádem není proveditelné bez použití nástroje třetí strany.

Jediným řešením při použití Správy disků je odstranit datový oddíl, zvětšit ten systémový, znovu vytvořit na zbylém prostoru nový datový oddíl a konečně obnovit do něj data.

Přístupová oprávnění k veřejným složkám jsou konfigurovatelná přímo z Outlooku. Některé operace ovšem není možné tímto způsobem provést. Tak například pokud potřebujete uživateli udělit kompletní oprávnění (role Owner) pro správu, vytváření a úpravy všech veřejných složek, musíte vzít na pomoc Exchange Management Shell.

Odebrání stávajících oprávnění

Rekurzivně projdeme všechny veřejné složky od jejich kořene (‘\’) a odebereme stávající oprávnění. Pokud byste chtěli tuto operaci provést na jinou složku a její podsložky, nahraďte řetězec ‘\’ odpovídající cestou.

Get-PublicFolder -Server ‘hyper-v.domain.local’ -Identity ‘\’ -Recurse | Get-PublicFolderClientPermission -Server ‘hyper-v.domain.local’ -User ‘domain.local/Users/Jiří Brejcha’ | Remove-PublicFolderClientPermission -Server ‘hyper-v.domain.local’

Přidělení role Owner

Opět rekurzí projdeme všechny složky a přidělíme uživateli Jiří Brejcha roli Owner. Tím mu umožníme provádět nad veřejnými složkami libovolnou operaci.

Get-PublicFolder -Server ‘hyper-v.domain.local’ -Identity ‘\’ -Recurse | Add-PublicFolderClientPermission -Server ‘hyper-v.domain.local’ -User ‘domain.local/Users/Jiří Brejcha’ -AccessRights ‘Owner’

Dlouho jsem to plánoval a v posledních týdnech konečně zapracoval na rozjetí nového serveru Síťařina.cz. Všechny nové články zaměřené na počítačové sítě najdete právě tady. Nečekejte teoretická pojednání a smršť standardů a citací RFC. Síťařina vás bude zásobovat převážně praktickými články a tipy.

Přijďte nás navštívit na www.sitarina.cz.

AKTUALIZOVÁNO: S příchodem nového roku 2011 se Síťařina spojila se servery NETGURU a Corporate ICT. Veškeré mé nové příspěvky z oblasti počítačových sítí a podnikových řešení tedy budou vycházet pod hlavičkou jednoho z těchto médií.

Ať už potřebujete skriptem sesbírat modelová označení počítačů nebo zjistit nečitelné sériové číslo domácího stroje, pomůže vám rozhraní WMI.

Pro zobrazení sériového čísla počítače napište do příkazového řádku:

C:\Users\Jirka>wmic /node:”<nazev-pc>” bios get serialnumber

Zavoláním jednoho z těchto příkazů zjistíte modelové označení stroje:

C:\Users\Jirka>wmic /node:”<nazev-pc>” baseboard get product

C:\Users\Jirka>wmic /node:”<nazev-pc>” computersystem get model

Vynecháním parametru node běží příkaz na lokálním PC. Při spouštění na vzdáleném stroji pamatujte na to, že okolo názvu počítače musí být uvozovky.

Představte si, že někomu potřebujete na IIS webserver vypublikovat ISO image, který by si měl stáhnout. Image nakopírujete na webserver, ale při zadání odkazu do browseru se zobrazí jen Chyba HTTP 404 – Soubor nebo adresář nebyl nalezen. Problém je v tom, že IIS 6.0 musí znát pro každou příponu souboru konkrétní typ MIME. Jakmile nezná tuto vazbu,  odpoví vám výše zmíněnou chybou.

Potřebujeme tedy IIS serveru sdělit, jaký typ MIME odpovídá souborové příponě ISO:

1. Otevřete IIS Microsoft Management Console (MMC), klepněte pravým tlačítkem myši na název místního počítače a potom klepněte na  Vlastnosti.
2. Klepněte na tlačítko typy MIME.
3. Klepněte na tlačítko Nový.
4. Do pole Přípona zadejte příponu “.iso” bez uvozovek.
5. Do pole Typ MIME zadejte “application/octet-stream“.
6. Klepnutím na OK uložte nastavení.
7. Restartujte službu IIS.

Tentýž postup můžete aplikovat na jakýkoliv další souborový typ.

Jak možná tušíte, terminálový server by podle doporučení Microsoftu neměl zároveň plnit roli řadiče domény. Pokud ale víte, že si to můžete dovolit a požadujete od Windows Serveru 2008 obě tyto role, patrně narazíte na podivné chování technologie Easy Print. Ta umožňuje snadné připojení tiskáren RDP klienta tak, aby na ně bylo možné tisknout přímo z terminálovém serveru.

Ve výše popsané konfiguraci se sice tiskárny na serveru objeví, ale veškeré tiskové úlohy z fronty ihned zmizí a nevytisknou se. Popis řešení najdete v KB968605. Všechny úpravy se týkají serveru samotného. Ve stručnosti jde o změnu NTFS oprávnění pro složku C:\Windows\System32\Spool\PRINTERS.

Poštěstilo se mi a na týden jsem si půjčil 16 GB WiFi iPad. Po první zkušenosti, kdy jsem před několika měsíci testoval iPad v Německu, bylo vše teď o poznání veselejší. Začínají se objevovat weby optimalizované pro zobrazování a přehrávání videa na iPadu, rozhraní iPadu je brilantně svižné a pozitiv je celá řada.

Důvodem, proč bych si já osobně iPad pořídil, je především čtení elektronických knížek.  Po přizoomování se čte velmi pěkně a i na přímém slunci je navzdory lesklému displeji text čitelný. Pokud by měl displej o něco málo vyšší rozlišení, asi bych o koupi neváhal. Uvidíme s čím se blýskne případná druhá generace.  Více se už ale dozvíte ve videu.

Závěrem ještě několik informací, které se nevešly do videa. Jistě vás bude zajímat kolik iPad vydrží na jedno nabití. Moje praktická zkušenost hovoří přibližně o 4 dnech intenzivního hraní a používání se zapnutou WiFi. Patrně by vydržel ještě o něco déle, ale mou předpokládanou hranici dvou dní hravě zbořil, čímž mě velmi mile překvapil. Spotřeba 3G verze se patrně na výdrži podepíše výrazněji, uvidíme.

Chcete o iPadu vědět víc? Ptejte se, rád se podělím o zkušenosti.

Tentokrát se mi dostal do rukou největší zástupce nové řady notebooků Lenovo Edge. Tato řada má za cíl oslovit především domácnosti a malé firmy. Čekat v podstatě můžete “téčkový” model, který postrádá některé pokročilé funkce.

Přizpůsobit se musela například klávesnice, která obsahuje multimediální funkce mapované na klávesy F1-F12. O tom, jak vrátit klávesám F1 až F12 jejich původní význam, se dozvíte ve videu. Notebooky rodiny Edge postrádají vstupní konektor pro připojení externího mikrofonu. K dispozici je tedy pouze ten integrovaný do víka notebooku vedle kamery. Pořízený záznam je ale překvapivě kvalitní, takže ze Skypování a podobných činností rozhodně nemusíte mít obavy.

Ve víku notebooku také nenajdete integrovanou diodu pro přisvícení klávesnice. Příjemné změny se ale dočkal TrackPad, který je u těchto modelů větší a nechybí ani TrackPoint, jaký mají všechny vyšší řady ThinkPadů.

Celkově tento stroj působí velmi pevně a robustně, má dostatečně výkonnou konfiguraci, skvělou klávesnici, standardní napájecí adaptér a LED podsvícení displeje podává příjemný obraz.