Pokud jste dříve přišli do styku s některým z unixových operačních systémů, možná tušíte, že na úrovni souborového systému lze vytvářet tzv. symbolické odkazy (symbolic links, symlinks) a pevné odkazy (hard links). Obdobně je tomu i ve Windows. Principy fungování symbolických i pevných linků se mezi těmito dvěma světy téměř neliší. Ve světě Windows se navíc můžete setkat s pojmem spojení adresáře (junction).

Vy, kteří slyšíte tyto pojmy poprvé nezoufejte, vše si vysvětlíme a ukážeme několik příkladů, které si můžete sami vyzkoušet. Předpokladem pro práci s odkazy je Windows Vista a novější, který je prvním systémem Microsoftu s jejich podporou. V tomto ohledu tedy Windows oproti unixovému světu lehce zaspala.

Zástupce

Začněme zlehka u struktury, kterou všichni důvěrně známe již dlouhá léta – zástupce. Připomeňme si jeho charakteristické znaky a čeho lze jeho použitím dosáhnout. Zástupce je soubor s příponou .LNK odkazující na jiný soubor nebo složku na libovolné diskové či síťové jednotce. Prakticky všechny položky nabídky Start jsou právě zástupci. Stejně tak pravděpodobně i vaše pracovní plocha obsahuje několik z nich. Poznáte je podle typického symbolu šipky v levé spodním rohu vyobrazení ikony. Obsahem souboru samotného zástupce je informace o umístění souboru či složky, na kterou odkazuje. Stejně tak nese i informaci o své ikoně a velikosti okna v jakém se má odkazovaný soubor nebo složka otevřít – normální, maximalizované okno atd. Smazání zástupce nemá žádný vliv na cílovou odkazovanou strukturu (soubor či složku), přičemž na strukturu může odkazovat bez problémů i více zástupců zároveň. Odkaz i cílová struktura se mohou nacházet na libovolných diskových oddílech či dokonce na síti.

Symbolický odkaz

Symbolický odkaz je principem svého fungování podobný klasickému zástupci. Odkazuje na soubor či složku a je stejně jako zástupce je reprezentován souborem. Tentokrát s tím rozdílem, že do jeho obsahu nelze zasahovat. Měli byste také myslet na to, že diskový oddíl na němž je samotný symbolický odkaz uložen musí být typu NTFS. Pro odkazovaný cílový soubor čí složku toto omezení neplatí. Sliboval jsem příklady, takže pojďme směle na ně.

Pro vytvoření tohoto odkazu slouží příkaz mklink, který se poprvé objevil ve Windows Vista. Pro jeho spuštění budete potřebovat administrátorské oprávnění, proto spusťte příkazový řádek cmd.exe v Režimu správce.

První ukázka zachycuje vytvoření symbolického odkazu s názvem n.exe v existující složce C:\Linky, který odkazuje na spustitelný .EXE soubor Poznámkového bloku z Windows. Do příkazového řádku v Režimu správce zadejte mklink C:\Linky\n.exe C:\Windows\system32\notepad.exe. Ve výpisu příkazu dir C:\Linky\ poznáme podle označení <SYMLINK>, že n.exe je ve skutečnosti odkaz. Navíc je reprezentován souborem, takže jeho odstranění provedete prostým smazáním del C:\Linky\n.exe.

Kompletní sled výše popsaných příkazů zachycuje obrázek níže.

Doplněním přepínače tentokrát příkazem mklink /D C:\Linky\fav C:\Users\Jirka\Favorites vytvoříme symbolický odkaz na složku s oblíbenými položkami uživatele Jirka . Příkazy cd C:\Linky\fav a dir si ověřte, že se opravdu vypíší všechny oblíbené webové stránky.

Poznávacím znamením symbolického linku na složku je označení typu <SYMLINKD> ve výpisu příkazu dir C:\Linky\. Ke smazání odkazu na ukázkovou složku použijte příkaz rd C:\Linky\fav. Výpis si můžete prohlédnout níže.

Pevný odkaz

Zatímco symbolický link slouží pouze jako ukazovátko na soubor či složku, pevný odkaz (hard link) lze vytvořit pouze mezi dvěma soubory. Vazba mezi nimi je o poznání důkladnější. Vytvoříme-li pevný odkaz C:\Pevnylink.doc na existující dokument C:\Návody\Odkazy.doc, vznikne vlastně druhá cesta k témuž souboru. Přičemž obě budou odkazovat na stejný soubor, který je na pevném disku fyzicky uložen pouze jednou a zabírá tedy místo na disku pouze jednou. Ať už tedy upravíte text dokumentu C:\Návody\Odkazy.doc či v jeho pevném odkazu C:\pevnylink.doc, budou vždy viditelné z obou umístění. Tuto vazbu vytvoříte příkazem mklink /H C:\Pevnylink.doc C:\Návody\Odkazy.doc.

Zásadní rozdíl oproti symbolickým odkazům spočívá v tom, že v pevné odkazy je možné vytvářet pouze v rámci téhož diskového NTFS oddílu. Liší se i postup při odstraňování souboru a jeho pevného linku. Ve skutečnosti totiž při smazání původního dokumentu C:\Návody\Odkazy.doc zůstává obsah souboru fyzicky stále uložen na pevném disku, protože na něj stále ukazuje pevný odkaz C:\Pevnylink.doc. Dokud neprovedeme smazání pevného linku, bude obsah souboru přes pevný odkaz i nadále přístupný.

Smazání pevného odkazu proveďte příkazem del C:\Pevnylink.doc.

A jak to všechno využít v praxi? Nelíbilo by se vám například přistupovat k hosts souboru přímo přes C:\hosts? Pomůže vám příkaz ve tvaru mklink /H C:\hosts C:\windows\system32\drivers\etc\hosts.

Veškeré operace mazání souborů a odkazů můžete samozřejmě provádět i z grafického rozhraní Průzkumníka.

Spojení adresářů

Zajímavější uplatnění můžete najít pro techniku Spojení adresářů (Junction). Opět jde o dvě cesty ke složce, která je fyzicky na pevném disku uložena jednou. Jde tak trochu o obdobu symbolického linku.

Praktické použití může být následující. Na externím pevném disku v umístění K:\Data\Audio\ máte hudbu, kterou byste rádi viděli jako složku C:\Hudba. Příkazem mklink /J C:\Hudba K:\Data\Audio docílíte přesně tohoto požadavku.

Otevřením složky Hudba na disku C: se rázem transparentně dostáváte přímo na externí disk. Podobně si můžete zpřístupnit například složku pracovní plochy nebo jakoukoliv jinou.

Spojení adresářů můžete zrušit například nástrojem Junction Link Magic.

Všechny edice i bitové verze Windows Vista a Windows 7 jsou přímo schopny detekovat, zda hardware vašeho počítače splňuje všechny náležitosti pro běh 64ti bitové verze operačního systému. Provozujete-li tedy v tuto chvíli 32ti bitovou verzi (x86) Windows a přemýšlíte o přechodu na x64 verzi, ověření informací o hardwarové kompatibilitě stroje by mělo být vaším prvním krokem.

1. Otevřete nabídku Start.
2. Do vyhledávacího pole napište řetězec informace.
3. V seznamu nalezených výsledků klepněte na Informace o výkonu a nástroje.
4. Dále klepněte na odkaz Zobrazit a vytisknout podrobné informace o výkonu a systémové informace.
   
5. Vyvoláte stránku s přehlednými informacemi o konfiguraci stroje. V sekci Systém je zobrazena informace o aktuálně nainstalovaném systému a především o podpoře 64ti bitové technologie.
   

Poznámka: Před přechodem na 64ti bitové Windows si uvědomte, že pro správné fungování všech připojených zařízení a komponent počítače, musíte disponovat x64 verzí všech ovladačů. Obvykle se nejvíce problematické jeví ovladače tiskáren a specifického hardwaru jako například TV tunery. Naproti tomu převážnou většinu 32ti bitových aplikací na čtyřiašedesátibitových Windows bez problémů spustíte.

Jde to i jinak

Za předpokladu, že je vaše základní deska osazena procesorem Intel, je alternativou k tomuto postupu využití nástroje Processor Identification Utility. Stáhnout zdarma si ho můžete z této stránky. Na výběr máte mezi verzí spustitelnou pod Windows a verzi bootovací. Druhá jmenovaná umožňuje vytvoření 1,44″ diskety, ze které je možné nástroj nastartovat. Tuto možnost patrně využijete jedině v případě, kdy dosud nemáte žádný operační systém, a ve vašem stroji se nachází disketová mechanika.

Po instalaci a spuštění nástroje získáte kompletní informace o osazeném procesoru. Ty, které hledáte, se nachází pod záložkou CPU Technologies.

V případě procesorů AMD (případně VIA) je třeba zvolit jinou utilitu. Ideální volbou je univerzální volně šiřitelný nástroj CPU-Z. Advanced Micro Devices označují procesory s 64ti bitovou architekturou marketingovým označením AMD64.  Nenechte se zmást tím, že CPU-Z zobrazuje podporu této technologie jako x86-64. Informaci o její podpoře na vašem stroji najdete na první záložce CPU-Z v sekci Processor pod výčtem Instructions.

Tento článek byl napsán pro časopis Computer.

Movie Maker byl součástí již několika předchozích verzí operačního systému Windows. Nově uvedená verze s označením 14 se dočkala mnoha inovací.  Nástroj je nyní součástí balíčku aplikací pro komunikaci a práci s audiovizuálním obsahem Windows Live Essentials. Silnou stránkou nového Movie Makeru je především snadné ovládání, podpora moderních video standardů a možnost přímého sdílení videa.

Instalace

Předtím, než budete pokračovat dále, je nutné zkontrolovat, zda váš systém splňuje několik základních požadavků pro instalaci. Windows Live Movie Maker je totiž možné nainstalovat pouze na Windows Vista a Windows 7. Podpora starších operačních systémů není zahrnuta. Požadavky na hardware nejsou nijak neobvyklé, bližší informace najdete zde.  Z webu Windows Live si stáhněte aktuální verzi Windows Live Movie Makeru. Fakt, že se Movie Maker stal součástí Windows Live Essentials poznáte ihned po spuštění instalátoru. Ten totiž umožňuje instalaci jakéhokoliv nástroje balíčku Windows Live Essentials. Chcete-li nainstalovat jen Windows Live Movie Maker, zaškrtněte pouze odpovídající volbu.

Uživatelské rozhraní

Okno aplikace je rozděleno do třech základních celků. Levou část pokrývá náhledové okno doplněné posuvnou časovou osou a trojici základních tlačítek pro ovládání přehrávání. Vpravo najdete oblast pro importování dílčích videosekvencí, z nichž je složen výsledný projekt. Dostupné funkce a hlavní menu najdete v  Pásu karet (ribbon).

Funkce

Mezi funkcemi, které nejsou na první pohled zřejmé, najdete podporu HD videa a množství formátů importovaného obsahu. Kromě video sekvencí můžete vkládat i obrázky. Přechody mezi jednotlivými scénami je možné doplnit jedním z nabízených přechodových či barevných efektů. Funkce Automatický film na kartě Domů slouží pro expresní vytvoření výsledného videa bez nutnosti manuálních úprav. Nechybějí samozřejmě základní funkce pro střih videa. Velmi pěkně zpracovaná je ovšem funkce sdílení hotového videa. To můžete bez problémů přímo z Movie Makeru nahrát na váš oblíbený server. Díky rozšiřitelnosti pomocí pluginů jsou možnosti skutečně bohaté. Z aplikace můžete odeslat video přímo na Youtube, nainstalováním pluginu z MSDN blogu pak  navíc na Facebook či do publikačního systému Drupal.

Vytvoření videa

1. Spusťte Movie Maker a do pravé části okna přetáhněte pořízené snímky či videosekvence.
2. Na kartě Zobrazení klepněte na možnost Poměr stran a zvolte poměr stran vkládaného videa. Správné nastavení poznáte tak, že video nebude v náhledovém okně doplněno černými pruhy.
   
3. Vyberte funkci Automatický film na kartě Domů. Nově otevřený dialog uzavřete tlačítkem OK.
4. Máte-li k dispozici audio stopu, o níž chcete video doplnit, zvolte v dalším dialogu Ano.
5. V okně Přidat hudbu vyberte požadovaný soubor a potvrďte zadání tlačítkem Otevřít.
6. Zavřete potvrzení o úspěšném dokončení operace.
7. V pravé části okna najděte začátek videa a upravte název projektu poklepáním na Můj film.
   
8. Nepovedený záběr vystřihněte nalezením jeho počátku pomocí časové osy nebo pomocí svislého černého ukazatele v pravé části okna obsahujícího videosekvence. Dále vyberte funkci Rozdělit na kartě Upravit.
   
9. Najděte konec záběru, který si přejete odstranit a opět klepněte na Rozdělit.
10. Oddělený záběr vyberte klepnutím na něj v pravé části okna s videosekvencemi a stisknutím klávesy Delete jej odstraňte.
    
11. Kliknutím na tlačítko Youtube na kartě Domů můžete nahrát video na server Youtube a sdílet jej s přáteli.
    

Pro přímé nahrávání videa do vašeho profilu na Facebooku si stáhněte plugin z blogu vývojářů Live Movie Makeru.

Tento článek byl napsán pro časopis Computer.

Pořízení důvěryhodného certifikátu přestává být doménou velkých organizací. Microsoft totiž nedávno přidal certifikační autoritu StartCom mezi Důvěryhodné kořenové certifikační autority ve Windows. Jinými slovy operační systémy Windows nyní důvěřují všem platným certifikátům, vydaným touto autoritou. Pro zabezpečení vašeho webového serveru tedy nemusíte nutně pořizovat placený certifikát, ale vystačíte si s bezplatným od StartComu.

Známé upozornění na obrázku výše se konečně stává minulostí.

Bezplatně poskytované certifikáty mají některá omezení, ale většinu menších organizací jistě uspokojí. K dispozici jsou SSL či S/MIME (podepisování e-mailů) certifikáty s životností 1 rok. Výhodou je rychlost získání certifikátu díky tomu, že vše probíhá elektronickou cestou přes webového průvodce StartSSL a váš e-mail. Celý proces je otázkou přibližně 30 minut.

Přejděme k ukázce celého postupu. Cílem naší snahy bude Outlook Web Access vypublikovaný do internetu za pomoci důvěryhodného certifikátu.

Založení uživatelského účtu u StartComu

Pro práci s certifikáty a přihlášení do administračního rozhraní StartComu je potřeba mít platný uživatelský účet. Přihlašovacími údaji v tomto případě nejsou uživatelské jméno a heslo, ale osobní certifikát. Po prvním přihlášení je třeba uživatelský účet aktivovat. Příjemné je, že není vyžadována žádná osobní schůzka kvůli ověření totožnosti. Vše nezbytné totiž proběhne během pár minut a výhradně e-mailem.

Předtím, než se pustíte do následujících kroků, byste měli vědět, že webový průvodce StartSSL není plně funkční na moderních prohlížečích a systémech. V případě mé konfigurace Windows 7 RTM CZ + Internet Explorer 8 nebylo možné některé kroky průvodce dokončit. Proto doporučuji pro přihlášení do webového rozhraní a získání certifikátu použít starší operační systém a browser. Uspěl jsem s virtuálním strojem běžícím na Windows XP SP3 CZ a Internet Explorerem 6. Najdete-li další funkční konfiguraci, napište mi.

Další funkční konfigurace
Windows XP Home SP3, Firefox 3.5.7
Mac OS X 10.5.8 s nejnovějším Safari (14.8.2010)

1. Navštivte webovou stránku průvodce získáním certifikátu na StartSSL. Zde klepněte na Express Lane.
   
2. Vyplňte všechny osobní údaje a pokračujte stiskem Continue. Všechny položky jsou povinné. V případě jejich neúplnosti si StartCom vyhrazuje právo na zrušení platnosti certifikátu. Budete přihlášeni do administračního rozhraní.
   
3. Zároveň vám je zaslán e-mail s ověřovacím kódem. Kód zkopírujte, vložte do formulářového pole a stiskněte Continue.
   
4. Následuje další ověření, tentokrát pracovníkem StartComu. Vyčkejte několik minut na doručení e-mailu s odkazem a dalším ověřovacím kódem. Jakmile jej obdržíte, klepněte na odkaz a zadejte ověřovací kód. Poté se vám do prohlížeče uloží váš osobní certifikát, jímž se budete přihlašovat do administračního rozhraní. Doporučuji jej ihned vyexportovat na bezpečné místo včetně soukromého klíče pomocí Internet Exploreru (Nástroje – Možnosti Internetu – Obsah – Certifikáty). Zajistíte si tím bezproblémový přístup do webového rozhraní do budoucna.
5. Nyní jste svým ověřeným účtem přihlášeni.

Vytvoření žádosti o certifikát

K tomu, abyste se mohli ucházet o certifikát, musíte nejprve vytvořit na serveru žádost. Tu posléze elektronicky poskytnete StartComu, který následně vydá finální certifikát.  Žádost o certifikát můžete vytvořit různými způsoby. Například i pomocí Powershellu. My si ukážeme vygenerování žádosti na Small Business Serveru 2003 R2.

Poznámka: Měníme certifikát Výchozího webového serveru, což má dopad na veškeré webové služby běžící přes SSL. Proto v produkčním prostředí veškeré úpravy naplánujte a zamyslete se, zda nepostačí přiřadit certifikát pouze nějakému konkrétnímu webovému serveru.

1. Otevřete konzolu Správa internetové informační služby (IIS).
2. Rozbalte větev Webové servery, klepněte pravým tlačítkem myši na Výchozí webový server a zvolte Vlastnosti.
3. Přejděte na záložku Zabezpečení adresáře a klepněte na tlačítko Certifikát serveru.
4. V průvodci pomocí tlačítka Další pokračujte k výběru akce.
5. Vyberte Odebrat certifikát a dokončete průvodce odebráním. Tím odstavíte doposud používaný certifikát. Nebude však nenávratně odstraněn a můžete se k jeho používání kdykoliv vrátit.
6. Opětovným kliknutím na Certifikát serveru vyvoláte znovu průvodce. Tentokrát v nabídce funkcí zvolte možnost Vytvořit nový certifikát a pokračujte dvojím klepnutím na Další.
7. Zadejte jméno certifikátu. Zde pozor, délka certifikátu musí být 2048 bitů (či více, což ale nedoporučuji s ohledem na mobilní zařízení)! StartCom totiž nezpracovává žádosti o 1024 bitů dlouhé certifikáty.
   
8. V dalším kroku zadejte organizaci a organizační jednotku dle vašich potřeb. Pokračujte dále.
9. Položka Běžný název musí odpovídat DNS jménu pod jakým budete server publikovat do internetu, tedy např. mail.jiribrejcha.net.
   
10. Vyplňte informace v dalších krocích průvodce. Výslednou žádost o certifikát uložte do textového souboru zadost.txt. Obsah tohoto souboru budete potřebovat v následující kapitole pro vygenerování certifikátu.

Získání certifikátu od StartComu

 Nyní máte aktivní konto a připravenou žádost o vydání certifikátu. Nastal čas pro přidání a ověření domény, pro kterou chcete získat důvěryhodný certifikát.

1. Otevřete Validation Wizard a zadejte název domény (např. jiribrejcha.net). Pokud nevidíte záložku Validation Wizard, přepněte se pomocí Control panel nebo Classic view v pravé horní části okna.
2. Na jednu z e-mailových adres si nechte zaslat aktivační kód. Jakmile jej obdržíte, opište do formulářového pole a stiskněte Continue.
3. Po dokončení ověření domény přejděte do Certificates Wizardu.
4. Zde zvolte Skip, vyberte doménu, a do formulářového pole vložte obsah souboru zadost.txt vytvořeného v 10. kroku kapitoly Vytvoření žádosti o certifikát.
5. V dalším kroku se zobrazí vygenerovaný certifikát. Obsah formulářového pole si uložte do souboru certifikat.cer a zkopírujte jej na server, ze kterého jste generovali žádost.
   

Vložení vydaného certifikátu do serveru

1. Na vašem serveru absolvujte znovu kroky 1. až 4. z kapitoly Vytvoření žádosti o certifikát.
2. Z akcí tentokrát zvolte Dokončení zpracování žádosti čekající na vyřízení a nainstalovat certifikát.
3. Zadejte cestu k souboru certifikat.cer vytvořenému v 5. kroku kapitoly Získáváme certifikát od StartComu.
4. Tím je celá serverová konfigurace u konce. Server v tuto chvíli disponuje soukromým i veřejným klíčem důvěryhodného certifikátu. Certifikát je nyní vhodné vyexportovat včetně soukromého klíče na bezpečné místo.

V tuto chvíli je Outlook Web Access opět dostupný z internetu. Všimněte si, že upozornění na nedůvěryhodnost certifikátu zmizelo a jste rovnou vyzváni k zadání přístupových údajů do vaší schránky.

Klientské operační systémy

Windows 7 a novější systémy již v základu obsahují aktuální seznam důvěryhodných certifikačních autorit včetně StartComu. Naproti tomu do Windows XP a Vista, které nemají přístup k internetu, je nutné doinstalovat aktuální sadu autorit. Instalační balíček najdete ve článku KB931125. Výjimkou jsou Windows XP a Vista mající online přístup k Microsoft Update. Ty jsou schopny automaticky StartCom přidat do důvěryhodných autorit.

Mobilní zařízení

Používáte-li spolu s Exchange Serverem mobilní zařízení (telefony, PDA) synchronizovaná pomocí ActiveSync, pravděpodobně zjistíte, že po změně certifikátu na straně serveru, přestane fungovat synchronizace a zařízení budou hlásit chybu zachycenou na obrázku.

Problém spočívá v tom, že operační systém Windows Mobile 6 nedůvěřuje autoritě StartCom. Ta je totiž Microsoftem uznána za důvěryhodnou relativně krátce a na platformě Windows Mobile 6 se zatím tato změna nestihla projevit. Je tedy na nás, abychom ji do mobilního zařízení přidali.

1. Stáhněte si tento certifikát certifikační autority StartCom. Nejedná se o ten, který jste si v předchozích krocích nechali vygenerovat.
2. Nahrajte jej do libovolné složky mobilního zařízení a z prostředí Windows Mobile na něj klepněte.
3. Automaticky se spustí obslužná aplikace. Akceptujte přidání StartComu do důvěryhodných autorit a pokračujte pomocí voleb Další a Instalovat.
      
4. Potvrzení o úspěšném přidání certifikátu zavřete pomocí OK a v umístění Start – Nastavení – Systém – Certifikáty si ověřte, že byl StartCom přidán mezi kořenové certifikační autority.
    
5. Po dokončení těchto úprav není nutné mobilní zařízení restartovat ani provádět kompletní resynchronizaci vůči serveru. ActiveSync tedy ihned při příští synchronizaci začne komunikovat s Exchange Serverem.

Nezapomeňte!

• Použijte kompatibilní OS a webový prohlížeč
• Certifikát musí mít délku 2048 bitů
• Běžný název při generování žádosti na serveru musí odpovídat internetovému DNS jménu publukovaného webového serveru (např. mail.jiribrejcha.net)
• Do mobilních zařízení nainstalujte cetifikát autority StartCom
• Do systémů starších než Windows 7, které nemají přístup k internetu doinstalujte balíček s aktuální sadou důvěryhodných autorit (KB931125)

FAQ

Otázka: Stačí ověření provést pouze jednou?
Odpověď: Bohužel nestačí. Ověření je nutné provést znovu každý rok.

Otázka: Je bezpodmínečně nutné instalovat do OS aktuální sadu certifikačních autorit KB931125?
Odpověď: V případě, že má klientský operační systém dostupnou službu Microsoft Update, dokáže provést přidání certifikátu automaticky. Stane se tak při prvním použití certifikátu (návštěvě webu, který používá StartCom certifikát).

Otázka: Je možné použít bezplatný certifikát pro podepisování aplikací?
Odpověď: Ne. Pro tyto účely poslouží ceretifikát StartSSL Verified za 39,90 USD. Aktuálně je tato služba v beta verzi.

Otázka: Mohu si nechat vydat certifikát přímo pro doménu 2. řádu (např. sitarina.cz)?
Odpověď: Pozor! Pokud zažádáte o certifikát pro doménu 2. řádu, nebude možné žádat o certifikát pro její subdoménu, tedy doménu 3. řadu (např. mail.sitarina.cz). Řešením je odvolání původního certifikátu a následné zažádání o certifikát přímo pro doménu 3. řádu.

Děkuji Radku Doleželovi za odpovědi na otázky.

Odkazy

• Přehled služeb StartComu
• Informace o službě od zakladatele StartComu

Chcete-li ovšem, aby se váš stroj choval stejně i po probuzení z režimu hibernace, musíte zvolit jiné řešení. Windows 7 nativně obsahují volbu pro vypnutí dotazování se na heslo po probuzení z hibernace, jen je ukrytá hlouběji, než byste možná čekali.

1. Otevřete ovládací panely a vyberte Hardware a zvuk a dále Možnosti napájení.
2. Klepněte na volbu Změnit nastavení schématu u odpovídajícího schématu napájení, pro nějž si přejete změnu provést (Rovnováha, Úsporný režim).
   
3. Dále zvolte Změnit pokročilé nastavení napájení.
   
4. Klepněte na Změnit nastavení, která nejsou momentálně k dispozici, čímž aktivujete možnost úpravy nastavení.
   
5. Rozbalte větev Úsporný režim a změňte položku Po probuzení požadovat heslo v případě baterie i napájení ze sítě na „Ne“.
6. Stiskem tlačítka OK uzavřete dialogy a vyzkoušejte nové nastavení. Není potřeba restartovat počítač.

1. Do Start -> Spustit zadejte services.msc a potvrďte zadání klávesou Enter.
2. V seznamu najděte službu Načítání obrázků (WIA), klepněte na ni pravým tlačítkem a zvolte Vlastnosti.
3. Typ spouštění nastavte na Automaticky.
4. Nainstalujte ovladače skeneru.
5. Skener se objeví v dialogu  Tento počítač.

A k čemu že je to vlastně dobré v praxi? Sílu řádkových příkazů poznáte v případě, kdy potřebujete změnit například IP adresu výchozí brány, ne na jednom, ale na více počítačích. Vytvoříte si dávkový soubor BAT obsahující požadovanou sekvenci příkazů a parametrů a spustíte ho na každém ze strojů. Postup se vám ale bude hodit i při přepínání mezi několika profily nastavení IP protokolu na vašem notebooku. Pro každý profil si jednoduše vytvoříte jeden .bat soubor, který za vás provede všechny změny nastavení síťového adaptéru.

A) Nastavení síťového adaptéru pro autokonfiguraci z DHCP serveru

Protokol DHCP je dnes velmi rozšířen. Dejme si za cíl nastavit pomocí příkazového řádku síťový adaptér pro automatické získávání IP adresy z DHCP serveru. Sérii příkazů uložíme pro snadné spouštění do dávkového souboru.

Postup pro Windows XP

1. Stáhněte si textový editor PSPad (kvůli podpoře latin kódování). Nainstalujte ho a spusťte.
2. Do nově otevřeného dokumentu vložte následující sekvenci příkazů:

netsh interface ip set address name=“Připojení k místní síti“ source=dhcp
netsh interface ip set dns name=“Připojení k místní síti“ source=dhcp
ipconfig /flushdns
ipconfig /renew „Připojení k místní síti“

Příkaz netsh s parametrem interface slouží pro nastavení parametrů síťového adaptéru. My požadujeme získání veškerého nastavení z DHCP serveru. K tomu slouží první dva řádky. Zbylé dva řádky jsou spíše preventivního charakteru a zajišťují postupně vyčištění DNS mezipaměti a vynucení automatického získání nové IP adresy. Vše se týká síťového připojení s názvem Připojení k místní síti. Pokud jste jej přejmenovali nebo nese jiný název, upravte ve skriptu všechny tři výskyty.

3. Protože po zkopírování výše uvedeného textu do editoru se chybně interpretují uvozovky, je potřeba všechny nahradit klasickým znakem dvojitých horních („) uvozovek.
4. V menu formát zvolte kódování latin II (CP852). Klávesovou zkratkou CTRL+S vyvolejte dialog pro uložení souboru.
5. Jako název zvolte například dhcp.bat a klikněte na tlačítko Uložit.
6. Po spuštění tohoto dávkového souboru získá připojení nazvané Připojení k místní síti IP nastavení z DHCP serveru.

Postup pro Windows Vista

Všechny kroky jsou shodné s postupem pro Windows XP. Liší se pouze podoba příkazů:

netsh interface ipv4 set address name=“Připojení k místní síti“ source=dhcp
netsh interface ipv4 set dnsserver name=“Připojení k místní síti“ source=dhcp
ipconfig /flushdns
ipconfig /renew „Připojení k místní síti“

B) Nastavení síťového adaptéru statickými parametry

Může se stát, že od poskytovatele připojení k síti obdržíte určitou konkrétní IP adresu (10.0.5.3), masku podsítě (255.255.255.248), adresu výchozí brány (10.0.5.1) a IP adresy DNS serverů (10.0.5.1,10.0.0.100). V grafickém prostředí vypadá nastavení takto. I tyto hodnoty lze ale adaptéru přiřadit sérií řádkových příkazů.

Postup pro Windows XP

1. Stáhněte si textový editor PSPad (kvůli podpoře latin kódování). Nainstalujte ho a spusťte.
2. Do nově otevřeného dokumentu vložte následující sekvenci příkazů:

netsh interface ip set address name=“Připojení k místní síti“ static 10.0.5.3 255.255.255.248 10.0.5.1 1
netsh interface ip set dns name=“Připojení k místní síti“ static 10.0.5.1 primary
netsh interface ip add dns name=“Připojení k místní síti“ 10.0.0.100 2
ipconfig /flushdns

Všimněte si, že první z příkazů nastavuje statickou IP adresu, masku podsítě a výchozí bránu. Další dva řádky pak nesou údaje o IP adrese primárního a sekundárního DNS serveru.

3. Protože po zkopírování výše uvedeného textu do editoru se chybně interpretují uvozovky, je potřeba všechny nahradit klasickým znakem dvojitých horních („) uvozovek.
4. V menu formát zvolte kódování latin II (CP852). Klávesovou zkratkou CTRL+S vyvolejte dialog pro uložení souboru.
5. Jako název zvolte například static.bat a klikněte na tlačítko Uložit.
6. Po spuštění tohoto dávkového souboru systém aplikuje staticky zadané IP nastavení na Připojení k místní síti.

Postup pro Windows Vista

Uplatněte stejný postup jako v případě Windows XP. Odlišnosti se vyskytují opět jen ve formátu příkazů:

netsh interface ipv4 set address name=“Připojení k místní síti“ static 10.0.5.3 255.255.255.248 10.0.5.1 1
netsh interface ipv4 set dnsserver name=“Připojení k místní síti“ static 10.0.5.1 primary
netsh interface ipv4 add dnsserver name=“Připojení k místní síti“ 10.0.0.100 index=2
ipconfig /flushdns

Poznámka: Všechny ukázky vycházejí z předpokladu, že používáte českou verzi operačního systému a připojení k síti nese název Připojení k místní síti. Pokud tedy chcete nastavení uplatnit na bezdrátovém WiFi adaptéru, je potřeba do skriptů vložit jeho přesné označení.

Poznámka ke kódování

Windows používají v příkazovém řádku (cmd.exe) kódování latin II CP852. Vyskytují-li se v názvu připojení k síti české znaky, je nutné uložit skripty s tímto kódováním. Jinak budou české znaky interpretovány chybně a příkazy se nevykonají. Podporu CP852 obsahuje například český editor PSPad.

Skripty ke stažení

Skripty v elektronické podobě a ve správném kódování si můžete stáhnout tady.

Tento článek byl napsán pro časopis Computer.

[.ShellClassInfo]
LocalizedResourceName=@%SystemRoot%\system32\shell32.dll,-21787

Řešením je smázání souboru Desktop.ini ve složkách:
C:\Documents and Settings\All Users\Start Menu\Programs\Startup
C:\Documents and Settings\All Users\Start Menu\Programs
C:\Documents and Settings\All Users\Start Menu

Kompletní popis: http://support.microsoft.com/kb/330132/cs

Požadavky

• 4GB a větší USB Flash Disk
• Funkční počítač s DVD mechanikou a Windows 7 nebo Vista pro přípravu Flash Disku
• Instalační DVD Windows 7 nebo Vista

Ukázka

Kompletní posloupnost příkazů je zachycena na tomto ilustračním obrázku. Předem upozorňuji, že logická písmena disků se pravděpodobně budou ve vašem konkrétním případě lišit od obrázku.

Postup

1. Připojte Flash Disk k počítači, na kterém provozujete funkční instalaci Windows. Obsah tohoto disku bude během postupu kompletně smazán. Před pokročením k dalším bodům je tedy na místě provést zálohu dat. Rovněž doporučuji odpojit všechny další datové USB disky připojené k počítači. Ušetříte si mnoho starostí v případě, že byste se v některém z následujících kroků udělali chybu. Nemusíte mít obavy, návod je bezpečný a vyzkoušený. Na druhou stranu, prevence ochrany dat není nikdy dost.
2. Otevřete nabídku Start, klikněte na Všechny programy a přejděte do sekce Příslušenství. Pravým tlačítkem myši klikněte na Příkazový řádek a zvolte možnost Spustit jako správce.
3. V Příkazovém řádku spusťte nástroj pro správu disků příkazem „diskpart„.
4. Po změně výzvy před kurzorem na DISKPART> zadejte příkaz „list disk„. Z tabulky si poznamenejte číslo disku odpovídající vašemu Flash Disku. Snadno ho poznáte podle uvedené velikosti.
5. Zadejte příkaz „select disk 1„, kde číslo na konci příkazu odpovídá číslu vašeho Flash Disku z předchozího kroku. Před potvrzením příkazu doporučuji číslo důkladně zkontrolovat.
6. Postupně jeden po druhém zadejte následující příkazy. Příkaz format může trvat několik desítek vteřin v závislosti na přenosové rychlosti disku.

clean
create partition primary
select partition 1
active
format fs=ntfs quick
assign
exit

7. V tuto chvíli máme téměř vše připraveno. Vložte do DVD mechaniky počítače, na kterém instalační Flash Disk připravujete, instalační disk DVD Windows 7 nebo Vista. Do příkazového řádku zadejte příkaz „D:“ a poté příkaz „cd boot“, kde D: je označení vaší DVD mechaniky.
8. Posledním příkazem je „bootsect.exe /nt60 E:„, přičemž E: je označení vašeho USB Flash Disku, jež mu bylo systémem přiřazeno. Zjistíte ho například v okně Počítač (Tento počítač). Opět platí pravidlo dvakrát měř, jednou řež. Příkazový řádek můžete nyní zavřít.
9. Zkopírujte celý obsah instalačního DVD disku Windows 7 nebo Vista na USB Flash Disk. Nyní je Flash Disk kompletně připraven.Poznámka: Kopírování dat z disku DVD (D:) na Flash Disk (E:) je rovněž možné provést řádkovým příkazem „xcopy D:\* E: /E„. V případě potřeby upravte označení jednotek (písmena D a E pokračující dvojtečkou). Písmeno E na konci příkazu neměňte, jedná se o parametr.
10. V BIOSU počítače, na který budete Windows instalovat, povolte možnost bootování z USB zařízení a připojte Flash Disk. Poté se nastartuje instalace Windows. Jako v předchozích krocích doporučuji mít i při instalaci Windows odpojené veškeré externí pevné disky, které nutně pro instalaci nepotřebujete.

Poznámka: Bootsect.exe podporuje pouze file systémy FAT, FAT32 a NTFS. Pokud tedy zkoušíte naformátovat flash disk systémem exFAT, pak zjistíte, že bootovací záznam na tomto disku pomocí bootsect.exe nevytvoříte.

Automatické vytvoření

K vytvoření instalačního flash disku můžete využít specializovaného nástroje.

1. Prvním je A Bootable USB. Pouze mu zadáte, zda má flash disk vytvořit z ISO obrazu Windows 7 nebo z disku DVD. O vše ostatní se postará za vás. Jednotlivé operace mohou běžet i několik desítek minut. Buďte trpěliví a vyčkejte na dokončení každé z nich.
   
2. Microsoft také připravil vlastní nástroj pro vytvoření instalačního flashdisku Windows 7. Podporuje ale pouze vytváření z ISO obrazu.
   

Tento článek byl napsán pro časopis Computer.

Množili se dotazy typu, odkud je možné stahovat, kde sehnat produktové klíče, kdy vyprší možnost používat tuto beta verzi a podobně. Rozhodl jsem se vaše dotazy sepsat, aby odpovědi byly dostupné všem. Pojďme si to tedy společně pěkně celé shrnout.

Obecné informace

Základní informace si můžete přečíst na oficiální stránce nových Windows. Zde po přihlášení získáte produktový klíč a můžete odsud stahovat Windows 7 pomocí Microsoft Download Manageru.

Odkud a co stahovat

Přímé odkazy na ISO image jsou o pár řádků níže. Ke stažení jsou verze pro obě architektury. V každém případě odkazy směřují přímo na servery Microsoftu, takže stahujete skutečně oficiální Build.

• ISO image 32bitové verze Windows 7 Beta Build 7000 stahujte zde (2,5 GB)

• ISO image 64bitové verze Windows 7 Beta Build 7000 stahujte zde (3,5 GB)

Kde sehnat produktový klíč

1. Na této stránce v sekci Get the download si vyberte vámi požadovanou jazykovou a bitovou verzi a klikněte na tlačítko GO.
2. Budete vyzváni k přihlášení pomocí Live ID. Pokud jej nemáte založte si účet tady.
3. Po přihlášení se zobrazí vaše produktové číslo a případně i tlačítko zahajující stažení Windows 7.

Co udělat po instalaci

Ihned po instalaci doporučuji provést aktualizaci systému pomocí Windows Update. Tento nástroj najdete v nabídce Start a vše proběhne téměř automaticky. Microsoft totiž vydal tuto aktualizaci řešící problém Windows Media Playeru, který mohl poškodit MP3 soubory na vašem pevném disku.

Do kdy bude tato beta verze funkční?

S platně zadaným klíčem přestane fungovat až 1.srpna 2009. Pokud nezadáte do systému produktový klíč, pak bude fungovat jen 30 dnů od nainstalování.

Zjistil jsem, že něco nefunguje

Pokud jste narazili na nějakou chybu systému, která způsobuje neobvyklé chování, nestabilitu či podobně, máte možnost v záhlaví každého okna kliknout na odkaz Send Feedback. Pro zprovoznění odesílání musíte mít zadán v systému správný produktový klíč a systém musí být aktivován. Nebojte vše je zdarma a je to na pár kliknutí.

Je systém nějak nebezpečný? Měl bych před instalací provést zálohu?

Systém jako takový nebezpečný není. Platí zde obecné zásady jako v předchozích verzích Windows, ale jde o beta verzi, která je stále ve vývoji. Z preventivních důvodů doporučuji před instalací Windows 7 provést kompletní zálohu PC. Mimo to je velmi vhodné naplánovat si pravidelné zálohování. A to nezávisle na tom zda používáte Windows XP, Vista nebo 7.

Mám počítač bez DVD mechaniky. Jak tam dostanu Windows 7?

Windows 7 i Windows Vista je možné nainstalovat z USB Flash Disku. Kompletní postup najdete v časopisu Computer č. 3/2009 nebo přibližně měsíc a půl po otištění zde na mém blogu.

Je možné nainstalovat Windows Vista nebo Windows 7 na USB Disk nebo Flash Disk?

Tento typ instalace není podporován. Ani jeden ze systémů tuto možnost nenabízí.

Jak používáte Windows 7 vy?

Stávající disk z notebooku jsem nahradil druhým, který mám vyhrazen na podobné testovací účely. Na něm provozuji Windows 7. Byla to pro mě v tuto chvíli nejrychlejší a nejbezpečnější varianta, která by zároveň poskytuje naprostou volnost. Pokud zjistím, že je něco špatně mohu klidně disk zformátovat a začít znovu. Nejsou na něm žádná ostrá data. V případě, že potřebuji XPčka nebo Vistu, jednoduše vyměním disk za původní a jsem zpět na své produkční konfiguraci.

Kromě toho je ale dost dobře možné mít Windows 7 v dual boot konfiguraci s jiným systémem.

Zdroj: Martin Pavlis

Pokud jste si s novým počítačem zakoupili balík kancelářských aplikací Microsoft Office 2007, neobdrželi jste k němu dle nové politiky Microsoftu instalační média (MLK – Medialess Kit). Disponujete pouze COA štítkem a instalačním klíčem. Stane-li se, že potřebujete přeinstalovat počítač, nemáte médium, ze kterého byste Office mohli nainstalovat.

Právě v této situaci máte na výběr ze dvou možností. Buď si můžete na http://www.microsoft.com/office/backup objednat dodávku instalačních médií Office za poplatek 15€ + DPH nebo si z tohoto webu stáhnout instalační disk a vypálit si ho.

Návod na stažení instalačních médií

1. Otevřete stránku http://www.microsoft.com/office/backup.

2. Vyplňte všechny požadované údaje a klikněte na „Objednat“.

3.  V následujícím kroku průvodce vyplňte především produktové číslo vašich Office a další požadované informace.

4. V části kde vyplňujete adresu dodávky médií najdete dole na stránce možnost stažení souboru.

5. Zadejte tam vaši e-mailovou adresu a bude vám zaslán e-mail  odkazem na stažení médií.

Odkazy

Microsoft rozlišuje následující případy: http://www.microsoft.com/…/nemam-media.mspx

Některá polohovací zařízení Microsoftu mají tu nepříjemnou vlastnost, že za jistých okolností brání spuštění spořiče obrazovky a dalších úsporných režimů počítače. Monitory po vypršení nastaveného časového intervalu vůbec nespustí spořič obrazovky, nepřejdou do stand-by režimu a zůstávají stále v zapnutém stavu. Já osobně jsem tuto neduhu zaznamenal vždy po reinstalaci systému. Používám Microsoft Wireless Keyboard 3000 a Wireless Optical Mouse 2.0.

Jak přinutit tyto nezbedné periferie, aby umožnili systému přecházet do méně energeticky náročných stavů a aby fungoval spořič obrazovky?

Univerzálním řešením je instalace originálních ovladačů těchto zařízení vydaných Microsoftem. Nepoužívejte ty, které jsou součástí systémů Windows XP a Vista. Stáhněte si tyto přímo z hardware sekce: http://www.microsoft.com/cze/hardware/mouseandkeyboard/Download.mspx.

Pokud se vám tyto nové ovladače z nějakého důvodu nezamlouvají, můžete je po jejich instalaci rovnou odinstalovat. Úsporné režimy a spořič po jejich odebrání už zůstanou plně funkční.

Jak nainstalovat do HTC Touch Cruise českou T9?

V ideálním případě postupujte takto:

1. Proveďte hard-reset zařízení.
2. Nahrajte do zařízení instalační .cab soubor z tohoto archivu a ze zařízení ho spusťte.
3. Po restartu zařízení bude česká T9 dostupná v nabídce výběru jazyka.
4. Používáte-li lokalizaci od Sunnysoftu je ještě třeba sladit jazyk v jeho nastavení a Start -> Nastavení -> Zadávání -> Metoda zadávání znaků -> Možnosti -> Jazyk -> Čeština.

Jak přidat kontakty s obrázkem pro snadné vytáčení do Home motivu?

V registrech telefonu v umístění „HKLM\Software\HTC\HTCHome\“
vytvořte řetězcovou hodnotu s názvem „Tabsetting“ a hodnotou „1,2,3,4,6“.

Číselné hodnoty reprezentují tyto položky HTC menu:
1 = Hodiny
2 = Oblíbení lidé
3 = Počasí
4 = Panel zástupců
5 = Záložka Media
6 = Přepínání profilů

Pro zobrazení záložky Oblíbení lidé je ještě třeba smazat hodnotu „Quickdial“ v „HKLM\Software\OEM\MASD\“.

Urychlení Touch Flo

Pokud změníte v „HKLM\Software\HTC\Biotouch\Biotouch\“ hodnotu atributů „DownFPS“, „LightFPS“ a „UpFPS“ z 15 na 50, urychlíte tak rychlost pohybu v Touch Flo prostředí.

Citlivost Touch Flo

Navýšením hodnoty „Pressure Threshold“ umístěné v „HKLM\Drivers\Touchpanel\“
na „40866″ snížíte tlak prstu nutný k ovládání zařízení.

V „HKLM\software\OEM\TFLOSettings\“ navyšte hodnotu „FingerPressure“ z „2780″ na „10892″.

Jak zobrazit obrázky z paměťové karty ve Fotogalerii Touch Flo?

V „HKLM\Software\HTC\Camera\Image“ najděte hodnotu „SaveFolder_0409″ a změňte ji na „SaveFolder_0405″.
Pro uplatnění nastavení je třeba provést soft-reset telefonu.

Vypínání aplikací křížkem

Aplikace se standardně při kliknutí na křížek vpravo nahoře nevypínají. Běží dále na pozadí. Chcete-li, aby se vypínali, aktivujte ve „Start -> Nastavení -> Systém -> Správce úloh -> Tlačítko“ volbu „Zapnout ukončování programů poklepáním na X“ a „Ukončovat poklepáním na X“.

Vypnutí animace menu
V „HKLM\SYSTEM\GWE\Menu“ nastavte „AniType“ na „0″.

Jak provést hard-reset zařízení?

Současně držte nejníže umístěná HW tlačítka GPS + Internet. Zároveň s tím stylusem zmáčkněte tlačítko Reset, které je vlevo od konektoru. Jako první uvolněte stylus z resetovacího tlačítka, tlačítka Internet a GPS stále držte až do doby, než se objeví modrý nápis. Všechna tlačítka pusťte. Reset zahájíte dvojím stiskem zeleného tlačítka pro přijetí hovoru.

Jak změnit formát datumu zobrazovaný vpravo nahoře na home obrazovce?

V „HKLM\nls\overrides\“ vytvořte řetězcovou hodnotu „SSDte“. Její obsah nastavte dle vašich požadavků.

Hodnota: „ddd, dd MMM yy“ Příklad: Sat, 02 Feb 08
Hodnota: „dddd-dd MMMM-yyyy“ Příklad: Saturday-02 February-2008

Pro uplatnění nastavení je třeba provést soft-reset telefonu.

Jak zajistit, aby telefon zůstal stále zapnutý a rozsvícený během hovoru?

Nastavte hodnotu nazvanou „EnableFastDormantDisplayDuringCall“ umístěnou v „HKLM\Drivers\BuiltIn\RIL\“ na „0″.

Pro uplatnění nastavení je třeba provést soft-reset telefonu.

Zajímavé odkazy

Souhrn snad všeho potřebného pro HTC Touch Cruise

Na svém telefonu HTC Touch Cruise jsem si všiml jedné nepěkné vlastnosti Windows Mobile 6. Zcela jistě se s ní také potkáte.  Ozvláště pak pokud zařízení synchronizujete s Exchange serverem či Outlookem. Představte si, že nastavíte časovou zónu na tu, která odpovídá našim zeměpisným délkam. Dobrá, řeknete si, bude to GMT+1. Co vás ale nepotěší je fakt, že po vypnutí zařízení se zóna z nějakého záhadného důvodu  změní na GMT+2 Minsk. Tím pádem rázem všechny časové údaje mezi zařízením a synchronizovaným serverem či Outlookem nabírají hodinový rozdíl. Jednoduše si do kalendáře telefonu přidáte novou událost, ta ale bude o hodinu posunuta, jakmile časovou zónu změníte na správnou GMT+1. V případě, že se při plánování času spoléháte na elektronický kalendář, může hodina natropit pěkný zmatek a vystavit vás nepříjemným situacím.

Je možné, že toto chování je jen vlastností některé konkrétní verze firmware HTC Touch Cruise. Případně mohou být na vině některé další faktory. V každém případě je ovšem něpříjemné.

Řešení:

Jak tedy nastavit, aby časová zóna byla GMT+1 a to za všech okolností? S řešením mi poradil Martin Pavlis a je vskutku snadné, musíte ovšem přesně vědět, co a kde nastavit.

1. Nastavte si na zařízení ručně správný čas a zónu. Pro ČR to bude GMT+1.

2. Otevřete Start -> Nastavení -> Telefon -> Časová pásma.

3. Zaškrtněte políčko u volby nazvané „Automatická změna časové zóny a hodin“. Poté budou údaje týkající se časového pásma správné a budou přetrvávat i po vypnutí telefonu.