Jiří Brejcha

Dnes se budeme zabývat činností, kterou dobře zná každý z nás. Nahlédneme do možností instalace aplikací ve Windows. Nemusíte mít strach, že se budeme učit klikat na notoricky známý sled tlačítek Další, Další, Další, Dokončit. Podíváme se totiž společně na celou věc trošku z jiné stránky a vezmeme instalaci aplikací do vlastních rukou.

Instalace v grafickém rozhraní

Můžete se setkat s několika způsoby instalace aplikací. První a nejznámější je výše naznačený postup, kdy spustíte grafickou verzi instalátoru a postupně se proklikáváte jeho dialogy. Je-li třeba, upřesníte některé základní parametry, jako například složku, kam si přejete program nainstalovat, nebo zda se má na ploše vytvořit zástupce. V posledních kroku se s vámi instalátor rozloučí a vy můžete program poprvé spustit. Každou aplikaci je třeba alespoň lehce nastavit, takže i to bude jistě jeden z kroků. Některé aplikace navíc vyžadují akceptování smlouvy EULA (End User License Agreement) nebo vám nabídnou účast v programu pro zlepšení kvality daného software. Doposud byla vaše pozornost odváděna na instalaci a nastavení aplikace samotné, a až nyní jí můžete skutečně začít používat. Nicméně pokud instalujete pouze malé množství programů, může tento postup být poměrně časově efektivní.

Portable aplikace

Nejste-li příznivci instalování, pak možná provozujete své aplikace v takzvané portable verzi. Funguje to tak, že si stáhnete upravenou verzi aplikace tak, aby nevyžadovala instalaci, zkopírujete ji na USB flash disk a veškeré softwarové vybavení si nosíte s sebou. I to je samozřejmě zajímavé řešení. O tom snad ale někdy příště.

Tichá instalace

Pojďme rovnou k náplni tohoto článku. Řeč bude o tiché instalací aplikací. Tichá v tom slova smyslu, že automaticky běží na pozadí a neobtěžuje uživatele žádnými dialogy. My ji pouze skriptem z příkazového řádku zadáme požadované parametry. Vše ještě rozšíříme o automatické nastavení aplikací a lehkou údržbu systému. Výhodou tiché instalace je její rychlost a podpora naprosté většiny dnešních aplikací. V případě nasazení většího množství aplikací na větší počet počítačů prakticky nemá konkurenci. Patrně jedinou nevýhodou je vyšší časová náročnost přípravy instalačního skriptu.

Nejčastějšími příponami instalačních souborů bývají .exe a .msi. Software je distribuován uvnitř těchto balíčků a celou instalaci programu řídí takzvaný instalátor. V případě .msi je jím Windows Installer. U spustitelných .exe souborů se můžete setkat s několika různými instalátory. Po bližším ohledání zjistíte, že jde zpravidla o InstallShield, Inno Setup, případně nějaký další.

Typ instalátoru nám jasně říká, jaké parametry lze pro tichou instalaci aplikace použít. Stručný seznam instalátorů a jim odpovídajících parametrů najdete v této tabulce. Velmi dobrým zdrojem je také server http://www.appdeploy.com/.

V případě, že nevíte, jaký instalátor výrobce aplikace použil, můžete si veškeré parametry nechat vypsat zadáním příkazu setup.exe /? do příkazového řádku Windows. Setup.exe nahraďte správným názvem souboru a případně cestou k němu.

Píšeme skript

Nejnázornější bude malá ukázka, vzhůru do ní. Náš skript [šipka k skript.png] bude postupně volat tiché instalace programů, nastaví Adobe Reader, tak aby se choval podle našich přání a na závěr provede lehkou očistu systému od zbytečností. V průběhu svého běhu bude na příkazový řádek vypisovat informace o stavu instalace, abychom věděli, co se povedlo a kde je naopak něco špatně.

Na začátku si definujme proměnnou Apps, která obsahuje cestu ke složce s instalačními balíčky. Dejme tomu, že jsme je umístili do složky C:\Install.

SET Apps=C:\Install

Pojďme nainstalovat první aplikaci. Bude jí například Mozilla Firefox. Místo %Apps% se vloží cesta, kterou jsme do proměnné uložili v předchozím kroku a spustí se instalátor s parametrem pro tichou instalaci.

“%Apps%\Firefox Setup 3.0.10.exe” /S

Firefox po nainstalování vyžaduje vytvoření nového profilu. To zařídíme tímto příkazem. Všimněte si proměnné %ProgramFiles%, která je systémová (je automaticky nastavena systémem) a ukrývá v sobě cestu ke složce „Program Files“.

“%ProgramFiles%\Mozilla Firefox\firefox.exe” -CreateProfile “default

Požadujete-li nastavit Firefox jako výchozí prohlížeč zadejte i tento příkaz.

“%ProgramFiles%\Mozilla Firefox\firefox.exe” -setDefaultBrowser -silent

Tato část kódu ve skriptu kontroluje po dokončení instalace každé aplikace, zda instalace proběhla v pořádku. Pokud je něco špatně, vypíše „ERROR“.

IF ERRORLEVEL 1 ECHO ERROR
IF NOT ERRORLEVEL 1 ECHO OK

Pro přehlednost výstupu oddělíme důležité části prázdným řádkem.

ECHO.

Jako další nainstalujeme Adobe Reader. Výsledek instalace můžeme ovlivnit mnoha parametry. Instalátoru zde říkáme, že si po dokončení nepřejeme provádět restart počítače a že instalujeme Reader všem uživatelům počítače. Také chceme automaticky akceptovat smlouvu EULA a zakázat automatické spuštění Readeru po dokončení instalace.

“%Apps%\Acrobat\AdbeRdr910_en_US_Std.exe” /sAll /rs /l /msi”/qn /norestart ALLUSERS=1 EULA_ACCEPT=YES SUPPRESS_APP_LAUNCH=YES”

Při prvním spuštění by nás ovšem Reader přivítal dotazem, zda se chceme zúčastnit programu pro zlepšení software. Tento dialog můžeme zrušit přidáním tohoto příkazu do skriptu.

REG ADD “HKCU\Software\Adobe\CommonFiles\Usage\Reader 9 ” /t REG_DWORD /v OptIn /d 0 /f

Ukažme si, že to jde i jednoduše. Typickým příkladem aplikace využívající Windows Installer je komprimační nástroj 7zip. Tichou instalaci, která mimochodem trvá pouze několik vteřin, zahájíme takto.

msiexec /i “%Apps%\7z465.msi” /qn

Pro správu obrázků si nainstalujme XnView.

“%Apps%\xnview\XnView-win.exe” /verysilent

Plugin Microsoft Silverlight nainstalujeme takto.

“%Apps%\Silverlight.2.0.exe” /q

Zjednodušeně si ukažme, jak přímo skriptem vyčistit ikony na ploše. Acrobat jsme instalovali všem uživatelům, proto je zástupce umístěn jinde. XnView se nainstalovalo pouze aktuálnímu uživateli, a tak ikonu najdete v jeho uživatelském plofilu. Cesty se mohou mírně lišit na Windows XP a Windows Vista.

DEL “%SystemDrive%\Users\Public\Desktop\Adobe Reader 9.lnk”
DEL “%UserProfile%\Desktop\XnView.lnk”

Kompletní skript včetně několika vzorových aplikací si můžete stáhnout tady. Samozřejmě také můžete spouštět jednotlivé příkazy ručně přímo v příkazovém řádku. Pro účely testování doporučuji využít Microsoft Virtual PC a vytvořit si virtuální stroj.

Tento článek byl napsán pro časopis Computer.

Evropská unie se chystá sjednotit nabíječky k mobilním telefonům. Cílem by měla být nabíječka s micro USB konektorem, která by byla použitelná pro všechny typy telefonů. Snížil by se tak výrazně počet vyhozených nabíječek a s koupí nového telefonu bychom nemuseli automaticky kupovat novou. Možná tedy už brzy přestaneme slýchat bájnou větu typu: “Nemá tu někdo nabíječku na Nokii…?”:)

Na obrázku jsou zleva konektory mini USB a zmiňovaný micro USB.

Co vy na to?

Zrovna nedávno jsem přemýšlel, jestli Microsoft začně některé ze svých produktů dodávat na flash discích. Instalace z nich je příjemně rychlá a zajásali by hlavně majitelé netbooků a malých notebooků, které nemají CD/DVD mechaniku. CNET news včera napsali, že Microsoft tuto variantu distribuce zvažuje u Windows 7. Nechme se tedy překvapit.

Mě se tenhle nápad líbí, jaký je váš názor?

  
Na webu jsem narazil na cykloškolu J. Kulhavého. Pokud začínáte na kole nebo se chcete dozvědět něco nového, určitě si tam přijdete na své. Všechno je vysvětleno formou praktických videí.

Za letošek už mám v nohách téměř 1000 km, a tak jsem se rozhodl, podělit s vámi o své zkušenosti s cyklotrasami v okolí Prahy. Naposledy mě vítr zavál do příjemného prostředí Černošic a Všenor.

V Podolí jsem se napojil na cyklotrasu vedoucí podél Vltavy. Po ní jsem pokračoval až ke Zbraslavskému mostu. Ten jsem přejel a pokračoval na náměstí do Zbraslavi. Náměstí jsem projel rovně a pokračoval směrem na Řeporyje. Podjel jsem Strakonickou a zanedlouho odbočil doprava směrem na Řeporyje.

Přejel jsem most přes Berounku (na obrázku přijedete zprava), hned za ním prudce odbočil doprava a podél řeky pokračoval proti proudu až do Černošic.

Tenhle úsek je opravdu balzám na duši. Vlevo vedle vás šumí řeka a po vaší pravici jsou louky a jiné příjemné zelené záležitosti:)

V podstatě celá cesta do Všenor je rovinatá. Klidně s sebou můžete vzít i méně fyzicky zdatné přátele nebo své ratolesti. Z Černošic se můžete vydat třeba i na Karlštejn, ale já jsem ze zvědavosti pokračoval po cyklotrase č.3 směrem na Všenory.

Na konci Černošic se nenechte zaskočit úzkou stezkou, která vás donese k železničnímu mostu přes Berounku. Tady ve vlastním zájmu přibrzděte, vlétnutí sem v plné rychlosti by mohlo být nemilé. Na obrázku přijedete zleva. Pokud se tu potkáte s více lidmi, raději doporučím seskočit z kola a opatrně se vyhnout. Jinak ale nemusíte mít strach, to jen preventivně maluju čerta na zeď;) Když je na mostě prázdno, zdoláte ho bez ztráty kytičky, potažmo vycvaknutí se z pedálu.

Za mostem jsem si to namířil doprava po trojce směrem do Všenor. Za cíl jsem si nemohl vybrat nic jiného než místní statek, kde jsem okoukl místní čtyřnohé krasavce. Celý výlet byl od začátku až do konce balzám na duši. Je to moje oblíbená odpočinková trasa. Zkuste ji i vy a klidně se podělte o vaše postřehy.

Mapka celé trasy

View Kolo – Praha, Černošice, Všenory in a larger map

Hledáte-li inspiraci, kam vyrazit příště na kolo, zkuste tento web. Najdete tam velmi obsáhlou sbírku tras. Každá je vybavena orientační mapkou a několika fotkami z cesty.

Máte nějaký vlastní tip? Objevili jste nějaký podobný web? Podělte se v komentářích pod článkem.

Kouzlo Windows spočívá v tom, že vždy dokáží překvapit něčím novým. Tak schválně, kolikrát jste v praxi použili rozhraní WMIC? K čemu slouží? Co umí? Na tyto otázky se vám pokusím odpovědět v tomto článku.

Windows disponují velmi obsáhlým rozhraním WMI (Windows Management Instrumentation). Rozlišuje několik hlavních tříd, přičemž každá z nich obsahuje objekty odpovídající dílčím komponentám operačního systému. WMI ve spojení s Powershellem či VBScripty umožňuje spravovat prostředky místního počítače, ale i ostatních stanic a serverů v síti. Vyžaduje to ovšem určité znalosti a prvotní seznámení s těmito postupy není zrovna procházkou růžovým sadem.

Microsoft naštěstí k WMI vytvořil rozhraní pro příkazový řádek nazývané WMIC (Windows Management Instrumentation Command-line). Jeho předností je snadné používání a pomůže vám vyhnout se těžkopádnému přístupu WMI. Přímo se tak nabízí využít WMIC v batch skriptech. Ty určitě znáte, mají příponu BAT.

Právě WMIC s příkazovým řádkem Windows se dnes budeme věnovat a ukážeme si několik praktických příkladů, které si můžete vyzkoušet.

Ukázkovým příkladem by mohl být skript realizující jednoduchou inventuru hardwarové konfigurace a softwarového vybavení počítačů v síti. Vytvořili bychom dávkový soubor, který by pomocí WMIC příkazů zjistil informace o přihlášeném uživateli, verzi operačního systému, nainstalovaných programech, běžících procesech, velikosti pevného disku, procesoru a množství operační paměti. Všechny tyto informace by uložil do souboru, jehož název by korespondoval s názvem počítače. To proto, abyste si dokázali spojit shromážděné informace s konkrétním počítačem. To by mohlo být určitě zajímavé, máte-li v síti větší množství počítačů a nechcete je po jednom obcházet a zjišťovat všechny údaje ručně.

Realizaci některých zmíněných funkcí si ukážeme. Je jen na vás, jak je dále využijete.

Režimy WMIC

WMIC může běžet ve dvou režimech. Prvním je klasické “inline” chování, kdy do příkazového řádku zadáte kompletní příkaz a ten vám na konzoli předá svůj výstup. Nejlépe to vystihne následující příklad. Z příkazového řádku Windows zadáme příkaz pro výpis informací o operačním systému. Na výstupu očekáváme požadovaná data a navrácení do příkazového řádku. Takový příkaz lze velmi snadno užít ve skriptu.

wmic os list brief

Druhou možností, jak s WMIC pracovat, je spustit jej v interaktivním režimu. Zkusme stejný příklad v tomto režimu. Rozdíl bude ten, že nejdříve spustíme samotné WMIC a potom zadáme příkazy, které chceme vykonat. Řízení ovšem nebude vráceno přímo zpět příkazovému řádku Windows, ale budeme navráceni do interaktivního režimu WMIC. Pro jeho opuštění je nutné použít příkat exit.

wmic
os list brief
exit

Příklady

Sérii následujících příkazů si můžete vyzkoušet pouhým zadáním do Příkazového řádku Windows. Pokud se pustíte do testování WMIC a nebudete vědět, jaké jsou parametry toho či onoho příkazu vyzkoušejte za příkaz zadat kombinaci znaků /? (lomítko a otazník). WMIC vám napoví správnou syntaxi.

Informace o hardware

1. Pojďme zjistit, jaký procesor se ukrývá v našem počítači. Výstup nasměrujme do textového souboru.
   

   wmic /output:c:\cpu.txt cpu get

2. Nic nám nebrání vybrat si pouze ty sloupce, které pro nás mají největší vypovídací hodnotu. WMIC nabízí kromě standardního výstupu na konzoli a do textového souboru i mnohem příjemnější formáty Výstup tentokrát uložíme do htm souboru ve formátu tabulky.
   

   wmic /output:c:\cpu.html cpu get extclock,name,numberofcores /format:htable

3. Do souboru, jehož název bude shodný s názvem počítače uložíme celkovou velikost operační paměti včetně detailních informací o jednotlivých modulech. Ukázku obsahu výstupního souboru zachycuje tento obrázek.
   

   wmic /output:”c:\%computername%.txt” memorychip get capacity, caption, devicelocator, name, partnumber

   

4. Nyní si nechme zobrazit seznam pevných disků, připojených externích disků ale například i čteček paměťových karet.
   

   wmic diskdrive get model,size,interfacetype,mediatype

5. I BIOS vašeho počítače uchovává zajímavé informace.
   

   wmic bios get /format:list

6. Důležitým údajem může být i výstup tohoto příkazu, který vrací informace o výrobci počítače, modelu a sériové číslo (Service Tag).
   

   wmic csproduct

Práce s OS

1. Chcete-li získat aktuální seznam procesů/služeb, pomohou vám příkazy v následujícím formátu. Pro výstup do souboru lze použít také dvě většítka psaná bez mezery. Výstupní soubor navíc obohatíme o uživatelské jméno proměnnou username.
   

   wmic service list brief >> c:\%username%-sluzby.txt
   wmic process list brief >> c:\%username%-procesy.txt

2. Můžete ale ovládat i startovací režim služeb. Naše ukázka zakáže trvale službu Centrum zabezpečení.
   

   wmic service wscsvc call changestartmode disabled

3. WMIC zdaleka není jen rozhraní pro pasivní sběr informací, ale umí spouštět i další aplikace. Ukažme si, jak je možné spustit kalkulačku. Na první pohled se může zdát nelogické spouštět kalkulačku takto složitě, ale WMIC nám ji umožňuje spustit vzdáleně na jiném počítači v síti. Stačí do příkazu doplnit parametr node.
   

   wmic process call create calc.exe
   wmic process /node:jirka-pc call create calc.exe

4. Tato ukázka dělá přesně to co naznačuje její doslovný překlad, tedy restartuje počítač. Před jejím zkoušením vám vřele doporučuji uložit si veškerou rozdělanou práci.
   

   wmic os call reboot

5. Všechny aplikace v počítači nainstalované pomocí Windows Installeru odhalíte tímto příkazem.
   

   wmic product get name

6. Nalezení jmen všech souborů větších než 500 MB nebylo nikdy snazší. Příkaz je značně časově náročný, protože porovnává velikost každého souboru na vašem pevném disku.
   

   wmic datafile where “FileSize>’500000000′” get name

Tento článek byl napsán pro časopis Computer.

Český statistický úřad vydal aktuální statistiku zkoumající telekomunikační a internetovou infrastrukturu. Pokud vás zajímá jaký podíl mají jednotlivé technologie připojení k internetu, najdete zde odpověď. Zajímavý je i počet aktivních SIM karet na 100 obyvatel.

Pro spouštění skriptů a vykonávání některých příkazů potřebujete v systémech Windows Vista a Windows 7 spustit Příkazový řádek jako správce. Tady je návod, jak na to.

Ve Windows 7 si můžete umístit na Taskbar či do Stat menu zástupce libovolných aplikací. Pokud to ale chcete provést skriptem možná jako já zjistíte, že to není tak snadné. Pouhé zkopírování zástupce do odpovídající složky nestačí. To bylo dříve možné například u Quick Launch panelu. Pokud ale chcete přišpendlit zástupce aplikace na hlavní panel Windows (Pin to Taskbar) nebo do nabídky Start (Pin to Start Menu), musíte použít tento postup. Na Windows 7 RC zaručeně funguje.

1. Stáhněte si tento balíček skriptů a soubory rozbalte například do složky C:\Skripty.
2. Pro připinování Outlooku na taskbar spusťte skript PinItem.wsf s těmito parametry:
   

   cscript //nologo C:\Skripty\PinItem.wsf /item:”%ProgramData%\Microsoft\Windows\Start Menu\Programs\Microsoft Office\Microsoft Office Outlook 2007.lnk” /taskbar

3. Připinování Outlooku do Start Menu bude vypadat takto:
   

   cscript //nologo C:\Skripty\PinItem.wsf /item:”%ProgramData%\Microsoft\Windows\Start Menu\Programs\Microsoft Office\Microsoft Office Outlook 2007.lnk”